Skupina židovských turistů v Budapešti

Skupina židovských turistů v Budapešti
Skupina židovských turistů v Budapešti

Skupina židovských turistů v Budapešti

Skupina židovských turistů v Budapešti
Skupina židovských turistů v Budapešti

Maďarská metropole se díky každodenním nízkonákladovým letům, a ubytování za necelých 800 Kč stala přitažlivou pro turisty z celého světa. Počet turistů v Budapešti se za posledních osm let téměř zdvojnásobil a loni dosáhl 3,5 milionu. Budapešť je místem, kde se můžete stát obětí komunity taxikářů, majitelů restaurací a zdánlivě rozkošných dívek,“ varuje turisty například server World nomads.com své čtenáře.

Čtvrť, která se dnes označuje jako Pešťská židovská čtvrť, leží v centru Budapešti, konkrétně ve středu Erzsébetu a Terézu, na hranici 6. a 7. městského obvodu. Její osidlování začalo v 18. století, ve kterém byly Pešť, Buda a Obuda samostatnými městy. Ke sjednocení došlo až v roce 1873 (Bácskai 1995). Židé se začali ve zmiňované čtvrti usazovat od roku 1840, kdy získali právo kupovat nemovitosti a pozemky. Židovští obchodníci a řemeslníci si zde stavěli své vlastní domy kvůli nedalekým tržištím. Tyto často luxusní činžovní domy byly typické pavlačí, tedy venkovní chodbou vedoucí po celé délce patra, ze které vedly vstupní
dveře do jednotlivých bytů a která směřovala do společného dvora, byly propojeny pasážemi a vznikaly v nich i náboženské spolky a další instituce.
V 19. století se Židé v Maďarsku obecně označovali jako Maďaři izraelitského vyznání spíše než jako lidé židovského původu a židovství vnímali jako otázku víry, nikoli etnicity.
Odlišné postoje k rostoucí emancipaci, haskale, tedy židovskému osvícenství, a modernímu státu začaly dříve homogenní komunitu postupně ostře rozdělovat. Po roce 1886 se vytvořily tři náboženské proudy: ortodoxní, který přísně trval na dodržování tradic a dogmat; reformní (neologický), který se od přísné ortodoxie odklonil; a konečně méně významný Status quo, který se snažil skloubit tradice s určitými moderními prvky. Všechny tři komunity si postavily své největší chrámy v této čtvrti v centru hlavního města. Jako první byla v roce 1859 na ulici Dohány postavena Neologická synagoga, v roce 1873 vznikla na ulici Rumbach Sebestyén Status quo ante3 synagoga a v roce 1913 vyrostla na ulici Kazinczy ortodoxní synagoga.