jak je vytvářen ohromný zisk pro pár lidí a otroctví pro většinu
Evropský parlament má 766 poslanců, kteří jsou voleni každých pět let v přímých volbách. Schází se v Bruselu a Štrasburku a májí kanceláře v Lucemburku.
Evropský parlament je důležitým fórem na úrovni EU pro politickou diskusi a rozhodování. Zástupci Evropského parlamentu jsou voleni přímo ve všech členských státech, aby zastupovali zájmy občanů při legislativě EU a zajistili demokratické fungování ostatních institucí EU.
Článek 232 Smlouvy o fungování Evropské unie vyžaduje, aby Evropský parlament přijal jednací řád. Toto nařízení obsahuje pravidla pro vnitřní organizaci a fungování Parlamentu.
Evropský parlament je shromážděním zvoleným podle Smluv, podle aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách (dále jen „akt ze dne 20. září 1976″) a podle vnitrostátních právních předpisů odvozených od Smluv.
Prezident připouští, že lidé si budou muset v krizi životních nákladů vybírat levnější potraviny.
Sám chleba nejím,“ řekl prezident na adresu Afričanů stěžujících si na nedostatek pšenice.
Prezident Yoweri Museveni připustil, že mnoho ugandských domácností bude nuceno činit obtížná rozhodnutí, protože ceny pohonných hmot, nafty a spotřebního zboží nadále prudce rostou.
S pokračující rusko-ukrajinskou válkou a globální ekonomikou, která se stále zmítá v důsledku pandemie koronaviru, čelí ugandské domácnosti bezprecedentnímu tlaku na finance.
Prezident Yoweri Museveni v neděli v rozhovoru s dělnickými odbory a vládními úředníky během oslav svátku práce na obřadním místě Kololo řekl, že Uganďané by si měli přestat stěžovat na nedostatek pšenice a jít s proudem.
„Pokud není chleba, jezte muwogo (maniok). Uganďané se opravdu pletou. Pokud si stěžujete, že není chleba nebo pšenice, jezte prosím muwogo. Já sám chléb nejím,“ řekl.
Museveni také poznamenal, že lidé budou čelit volbám, které budou muset učinit, protože veřejnost naléhá na vládu, aby zasáhla a zachránila Uganďany před rostoucími cenami pohonných hmot, nafty a spotřebního zboží.
Podle Global Press Journal je Uganda jednou z téměř 50 zemí závislých na Rusku a Ukrajině, pokud jde o dovoz pšenice. Východoafrická země sice produkuje vlastní pšenici, ale ne dost, aby pokryla poptávku země. V roce 2020 země utratila za dovoz pšenice 119 milionů dolarů a na exportu pšenice vydělala pouze 3 380 dolarů.
Prezident Museveni také označil otázku cen komodit, které v posledních měsících raketově vzrostly, za otázku způsobenou člověkem. Podle něj je za narušení distribučních kanálů zodpovědná ruská invaze na Ukrajinu a přírodní katastrofy jako Covid-19.
„Pro mě se o ně (zvýšené ceny) nebojím. Pokud jsme zvládli koronu, co bychom nezvládli,“ řekl Museveni.
„Najdeme řešení. V tichosti mluvíme se západní Evropou a Ruskem a ve správný čas vás informujeme. Nemám obavy, protože řešení máme,“ dodal.
Roční míra inflace v Ugandě vyskočila na 4,9 procenta oproti předchozímu roku, v dubnu 2022, což je nejvíce od září 2017, podle Ugandského statistického úřadu.
V rozhovoru pro Today s Claire Byrne na RTE Radio 1 ředitelé řekli, že místní komunita a rodiny velmi tvrdě pracovaly na tom, aby se děti usadily v tomto novém prostředí, jen aby je vidělo, že jsou nadcházejícím stěhováním zneklidněny
Ukrajinské rodiny žijící v hotelu v Clondalkinu v Dublinu vyjádřily šok poté, co obdržely dopisy od týmu Ukrajinského krizového dočasného ubytování, které je informovalo, že budou od příštího pondělí přemístěny do nezveřejněného náhradního ubytování.
V místním hotelu žije několik měsíců asi dvě stě uprchlíků. Scoil Mhuire National School a St Joseph’s Boys‘ National School patří mezi školy, které v tomto období hostily žáky z válkou zničené země.
V rozhovoru pro Today s Claire Byrne na RTE Radio 1 ředitelé řekli, že místní komunita a rodiny velmi tvrdě pracovaly na tom, aby se děti usadily v tomto novém prostředí, jen aby je vidělo, že jsou nadcházejícím stěhováním zneklidněny.
Siobhan McKieran, ředitelka Scoil Mhuire, řekla, že přes noc přijali 19 ukrajinských dětí.
Veřejné slyšení k Petici proti omezování svobody slova na sociálních sítích
„Oni jsou šokováni, my jsme šokováni“
„Byli nesmělí, měli strach, což je pochopitelné. Lhal bych, kdybych řekl, že to bylo všechno skvělé. Ale jsou opravdu, opravdu usazeni. Opravdu cítíme, že jsme se spoustou z nich udělali průlom.“
„Oni jsou v šoku, my jsme v šoku.
„Nemáme ponětí, kam jdou. Absolutně netušíme, do jakého života jdou.“
„Co víme je, že ať jdou kamkoli, musí začít znovu, což je velmi obtížné. Je to otřesné – nemají v tom žádný hlas, jsou bezbranní, pokud jde o to, kam jdou.“
Brian Coulston, ředitel chlapecké národní školy St Joseph’s National School řekl, že rodiče, děti a učitelé jsou touto zprávou velmi rozrušeni.
„Jsou potěšeni tím, jak se usadili v Clondalkinu. Přišli sem a byli součástí školní komunity.“
„Rádi bychom je tu měli, v Irsku chtějí trochu jistoty.
„Zaměstnanci šli nad rámec toho, aby se stali součástí školy,“ řekl Me Coulston. „Vidíte je hrát galský fotbal a fotbal. Cokoli se ve škole stalo, jsou její součástí, takže zaměstnanci by byli velmi zklamaní, kdyby je viděli odcházet.“
„Také vidíte na dvoře skupiny přátelství. Nikdy není snadné se s někým rozloučit a ostatní děti (také budou zklamané).“
‚Byli jsme ohromeni‘
Jedna ukrajinská matka, která nebyla jmenována, řekla, že jejich největší touhou je zůstat v Clondalkinu.
„Jsme šokováni, protože jsme tento dopis obdrželi 15. listopadu a řekl nám, že se budeme muset 28. listopadu odstěhovat z hotelu. Nikdo neví kam. Žádné umístění ani orientace.
„Byli jsme ohromeni, zmateni a depresivní. Děti budou zničeny. Vybudovali si nová spojení a novou komunikaci s irskými dětmi, s učiteli škol, s různými sportovními kluby. Nechtěli jsme jim způsobit nové trauma. Oni [ děti] jsou velmi ustarané a začaly plakat.
Další věc, která nás trápí, je, že polovina našich Ukrajinců už v oblasti našla práci. Pracujeme a o tyto práce přijdeme. Většinou se o děti starají matky.“
Rozumí se, že rodiny dostaly v souvislosti se stěhováním rady od Irského červeného kříže, Peter McVerry Trust a Helping Irish Hosts. Irský červený kříž se snaží vyrovnat rodinám slíbenými nabídkami ubytování. Pokud to však selže, rodiny jsou odkázány na ubytování od vlády.
Oddělení dětí, rovnosti, zdravotního postižení, integrace a mládeže RTÉ potvrdilo, že kvůli nebývalé poptávce po ubytování je nutné, aby tam, kde je to nutné, organizovaly přesuny.
Albánská energetická společnost KESH bude hledat víceleté smlouvy na dovoz elektřiny
Státní výrobce elektřiny KESH odhalil, že pracuje na plánu pokrytí albánského deficitu elektřiny prostřednictvím dovozních smluv na jeden až tři roky nebo dokonce pět let.
Albánské státní finance jsou pod extrémním tlakem. Země vyrábí téměř veškerou elektřinu ve vodních elektrárnách, ale rekordní sucha drasticky zpřísnila manévrovací prostor vládou kontrolované energetické společnosti KESH. I v těch nejlepších podmínkách dokáže pokrýt pouhých 75 % domácí poptávky.
Kromě toho, rok a půl po energetické krizi, vysoké ceny dovážené elektřiny ochromily rozpočet v jedné z nejchudších evropských zemí. KESH podle svého správce Ergyse Verdho připravuje změnu strategie. V rozhovoru pro Vision TV uvedl, že provozovatel vodní elektrárny jedná se zahraničními dodavateli o podepsání smluv na nákup elektřiny na jeden až tři nebo dokonce pět let.
Předseda KESH Ergys Verdho zdůraznil, že nejprve je třeba snížit kolísání cen elektřiny
Plán by mohl být realizován začátkem příštího roku, prozradil Verdho. Situace na trzích se však podle něj musí nejprve stabilizovat. Úředník objasnil, že nejde o cenovou hladinu, ale že volatilita je stále příliš vysoká.
Albánie očekává příští rok od Evropské komise 80 milionů eur na předčasnou pomoc v oblasti energetické krize
Je třeba poznamenat, že vláda se chystala zavést mnohem vyšší tarif za spotřebu elektřiny v domácnostech nad 800 kWh měsíčně, ale příznivé povětrnostní podmínky ji přiměly tento krok odložit. Albánie mezitím pokračuje v projektech, které by diverzifikovaly její dodávky elektřiny, se zaměřením na solární energii.
Největší evropský systém pro ukládání energie z baterií je online
Největší evropský systém pro ukládání energie z baterií byl uveden do provozu ve Spojeném království, poblíž největší pobřežní větrné farmy na světě Dogger Bank, která má začít vyrábět elektřinu v polovině roku 2023.
Projekt Pillswood poblíž Hullu dokáže uložit až 196 MWh elektřiny v jediném cyklu. Vyvinula jej britská společnost Harmony Energy z obnovitelných zdrojů energie, která používala dvouhodinový systém Megapack od Tesly. Uvedla, že zařízení má nejvyšší kapacitu v megawatthodinách.
Kapacita baterie je dostatečná pro napájení asi 300 000 domácností po dobu dvou hodin, uvedla Harmony Energy.
Stavbu projektu Pillswood řídila Tesla
Projekt poskytne britské elektrické síti kritické vyrovnávací služby. Systém se nachází v blízkosti rozvodny Creyke Beck, kterou provozuje National Grid, provozovatel přenosové soustavy v zemi (TSO). Je to místo, kde se plánuje připojení největší pobřežní větrné farmy na světě, Dogger Bank.
Projekt bude realizován po etapách. Spuštění online je naplánováno na léto 2023.
Podle Harmony Energy stavbu projektu Pillswood řídila Tesla. Projekt měl být původně zprovozněn ve dvou fázích, do prosince 2022 a března 2023, ale harmonogram byl urychlen, aby bylo možné obě fáze uvést do provozu ještě tento měsíc, a to včas, aby podpořila National Grid v jejím úsilí poskytnout stabilní a bezpečné napájení Britské domácnosti během náročného zimního období, uvedla společnost.
Projekt bude provozován prostřednictvím Autobidder, algoritmické obchodní platformy společnosti Tesla, která za poslední dva roky prokázala silné výsledky v řízení projektů Holes Bay a Contego – dvou stávajících projektů bateriových úložišť, které rovněž vyvinula Harmony Energy Limited ve spojení s FRV.
Kavanagh: Projekt je prvním ze šesti, které společnost hodlá dodat v nadcházejícím roce
Peter Kavanagh, ředitel Harmony Energy, uvedl, že zařízení Pillswood, největší svého druhu v Evropě z hlediska energetické kapacity, je prvním ze šesti podobných projektů, které společnost hodlá v nadcházejícím roce realizovat.
„Všechny zúčastněné strany uznaly, že je důležité dosáhnout energizace pro tento projekt před zimou, a rádi bychom poděkovali společnostem Tesla, G2 Energy a Northern Powergrid za jejich úsilí při realizaci projektu v předstihu, navzdory velmi náročnému geopolitickému a globálnímu prostředí dodavatelského řetězce. “ prohlásil.
Dodal, že uvedené projekty nejsou podporovány dotacemi daňových poplatníků a že by hrály hlavní roli v přispění k čisté nulové transformaci.
Slovinsko a Chorvatsko se rozhodly zavést neočekávanou daň, aby dotovaly obnovitelné zdroje a pomohly obyvatelům a podnikům vyrovnat se s energetickou a ekonomickou krizí. Slovinsko uvalí zvláštní daň pouze na energetické společnosti, zatímco Chorvatsko hodlá zdanit všechny firmy.
Neočekávanou daň již zavedla řada zemí v celé Evropě, aby se především financovaly štědré dotace vyplácené občanům a firmám kvůli vysokým cenám energií.
Slovinská vláda po vzoru jiných evropských zemí představila návrh zákona, který předpokládá neočekávanou daň pro energetické společnosti v letech 2022 a 2023, zatímco Chorvatsko zahájilo veřejnou konzultaci o zvláštním daňovém návrhu platném pouze pro rok 2022.
Jakékoli příjmy nad 180 EUR za MWh se odvádějí do státního rozpočtu
Slovinsko, jak uvádí Euractiv , rozhodlo, že jakýkoli příjem nad 180 EUR za megawatthodinu (MWh) elektřiny vyrobené ve Slovinsku a prodané na velkoobchodním trhu musí být odveden do státního rozpočtu.
Výjimky se počítají pro výrobce energie s výrobními náklady vyššími než 180 EUR za MWh, dále pro výrobu energie ze zemního plynu a v malých zařízeních se špičkovým výkonem pod 500 kW.
Většinu firem, které budou zdaněny, vlastní stát
Daň budou platit i ropné a plynárenské společnosti. Vypočítá se vynásobením rozdílu mezi ziskem v roce 2022 nebo 2023 a průměrným ziskem v období 2018-2021 koeficientem 1,2.
Vláda plánuje použít neočekávané daňové příjmy na dotování obnovitelných zdrojů energie a financování opatření ke snížení poptávky po elektřině ve špičce.
Je třeba poznamenat, že většinu energetických společností ve Slovinsku zcela nebo částečně vlastní stát, takže vláda bude ve skutečnosti zdaňovat sama sebe. Slovinský premiér Robert Golob na konci září prohlásil, že boj s energetickou krizí v příštím roce bude stát zemi 5 miliard eur .
Chorvatská vláda: přesměrování zisků od těch, kteří mají hodně, na ty, kteří mají méně
Ministr financí Marko Primorac
Chorvatská vláda pokračovala s plánem oznámeným na začátku září a navrhla návrh zákona, který by zavedl neočekávanou daň ze zisku.
Premiér Andrej Plenković řekl, že nová daň je v podstatě „příspěvkem k solidaritě“. Toto je krize, která vyžaduje, aby ti, kdo mají více, pomáhali těm, kteří mají méně, řekl.
Daň je společným příspěvkem ke spravedlivějšímu rozdělení břemene krize, která postihuje všechny ve společnosti. Jeho účelem podle jeho slov není trestat ty, kteří jsou úspěšní, ale přesměrovat neočekávané zisky od těch, kteří mají hodně, k těm, kteří mají méně.
Ministr Primorac: 100% růst zisku bude zdaněn 30% sazbou
Ministr financí Marko Primorac uvedl, že novou daň budou platit společnosti s příjmy v roce 2022 přesahujícími 300 milionů HRK (40 milionů EUR) ve výši 33 %, ale pouze při nárůstu zisku vyšším než 20 % ve srovnání se čtyřletým průměrem v roce období 2018-2021.
Daňové příjmy budou použity na pomoc občanům, uvedl Primoras s tím, že takto by se mohly vybrat asi 2 miliardy HRK (265 milionů eur).
Podle prvotních analýz by se daň měla dotknout zpracovatelského průmyslu, ropného a plynárenského průmyslu, obchodu a stavebnictví a také finančního sektoru.
Pokud se někomu v roce 2022 zvýší zisk o 50 % ve srovnání se čtyřletým průměrem, jeho efektivní sazba daně ze zisku bude 24 %, zdůraznil Primorac. Pokud někomu vyskočí zisk o 100 %, bude sazba asi 30 %, dodal.
