Červenec, 2022 | HZ reality

Odborníci tvrdí, že Rusko se obrací na sankcionovanou Severní Koreu, aby porušila pravidla

Zdá se, že Rusko a Severní Korea, obě sužované trestáním ekonomických sankcí, hledají způsoby, jak si navzájem pomoci, a přitom ohrnují nos nad řádem založeným na pravidlech, který prosazuje širší mezinárodní společenství, říkají odborníci.

Pět měsíců po invazi na Ukrajinu je Rusko zasaženo opakovanými koly sankcí ze strany USA a jejich partnerů.

Poslední přišlo v úterý, kdy Spojené království oznámilo nové sankce vůči ruským představitelům. O týdny dříve, 28. června, se USA zaměřily na 70 subjektů, z nichž mnohé jsou v ruském obranném průmyslu.

Evropská unie vydala šesté kolo sankcí, které zahrnovalo ruskou centrální banku, nejvyšší představitele a vývoz ropy, a 17. července navrhla sedmý balíček sankcí, který ovlivní ruské zlato, a rozšířený seznam zboží a technologií dvojího užití.

Porušení sankcí

Moskva bez spojenců začala hledat nové ekonomické vztahy.

Ruský velvyslanec v Severní Koreji Alexander Matsegora řekl v rozhovoru pro ruský deník Izvestija 19. července, že Moskva by mohla najmout severokorejské dělníky, aby obnovili válkou zničenou ukrajinskou oblast Donbas, která je nyní z velké části pod ruskou kontrolou. Pchjongjang podle listu The Moscow Times projevil zájem o dovoz zboží vyrobeného v regionu.

„To jen ukazuje, do jaké míry ruský prezident Vladimir Putin zůstává izolovaný. Teď se musí obrátit na Severní Koreu,“ poznamenal téhož dne John Kirby, koordinátor Rady národní bezpečnosti Bílého domu pro strategickou komunikaci.

Korejská služba VOA kontaktovala ruské velvyslanectví ve Washingtonu a ministerstvo zahraničí v Moskvě s žádostí o vyjádření k Matsegorovým poznámkám, ale nedostala odpověď. Služba také kontaktovala severokorejskou misi při OSN s žádostí o potvrzení Matsegorových poznámek, ale nedostala odpověď.

Rada bezpečnosti OSN, jejímž je Rusko stálým členem, přijala v prosinci 2017 rezoluci zakazující členským státům najímat severokorejské pracovníky v reakci na odpálení mezikontinentální balistické rakety Pchjongjangu o měsíc dříve.

Pchjongjang, dychtící po cizí měně, dlouho vysílal severokorejské dělníky do Ruska, aby vydělali peníze na posílání domů. Podle odhadů USA bylo v Rusku 30 000 severokorejských dělníků, než OSN vydala sankce. Mnozí zůstali v Rusku a pracovali na studentská nebo cestovní víza. Ve zprávě předložené OSN v březnu 2020 Rusko uznalo, že v zemi zůstalo 511 Severokorejců.

„Moskva porušuje sankce proti Severní Koreji od chvíle, kdy pro ně Rusko hlasovalo,“ řekl Anthony Ruggiero, vedoucí pracovník Nadace pro obranu demokracií. Podle Bruce Klingnera, vedoucího pracovníka Heritage Foundation, však Matsegoryovy poznámky naznačují přímou ochotu „nehanebně obhajovat takové porušení“.

Sergej Radčenko, historik studené války na Johns Hopkins School of Advanced International Studies, řekl: „Teď, když Rusko samotné je pod sankcemi, zjevně nemá žádný důvod dodržovat nějaká omezení.“

Obnovená spolupráce

Odborníci vidí vzájemné výhody v rostoucí spolupráci mezi Ruskem a Severní Koreou, které jsou obě ochotny porušovat pravidla a porušovat normy zavedené USA a podobně smýšlejícími zeměmi.

Patricia Kim, členka zaměřující se na východní Asii z Brookings Institution se sídlem ve Washingtonu, řekla: „Tyto dva státy vidí ve svých situacích jasné paralely a sdílejí společnou věc v odporu proti sankcím a „západnímu řádu“ pod vedením USA.

Pokračovala: „Je docela pravděpodobné, že v nadcházejících měsících uvidíme prohlubování diplomatických, ekonomických a možná i vojenských vazeb mezi Severní Koreou a Ruskem, protože oba státy čelí globální izolaci.“

Harry Kazianis, prezident projektu Rogue States Project, který se vydává za bipartistický think-tank pro národní bezpečnost, řekl, že spolupráce „nepřekvapí, protože Moskva i Pchjongjang jsou tak izolované, že se budou snažit spolupracovat jakýmkoli možným způsobem“.

Kdysi se přátelské vztahy mezi Moskvou a Pchjongjangem zhoršily po rozpadu Sovětského svazu, ale ukrajinská válka je opět svedla dohromady, říkají analytici.

Krátce po vypuknutí války v únoru Severní Korea bránila ruskou invazi na Ukrajinu. V březnu spolu s Běloruskem, Eritreou a Sýrií hlasoval Pchjongjang proti rezoluci OSN požadující, aby Rusko invazi ukončilo.

Pchjongjang 14. července před prohlášením Matsegory uznal nezávislost dvou Ruskem podporovaných odtržených regionů – samozvané Doněcké a Luhanské lidové republiky v ukrajinské oblasti Donbas.

O pět dní později vydalo severokorejské ministerstvo zahraničí prohlášení, že jeho vztahy s Moskvou „dosahují nového strategického vrcholu“.

„Oslabení liberálně demokratického řádu“

Ken Gause, ředitel programu Adversary Analytics Program v neziskové výzkumné a analytické organizaci CNA, uvedl, že Matsegorovy poznámky ukazují, že „Rusové se zaměřují na oslabení liberálně demokratického řádu, na způsob, jakým je mezinárodní společenství strukturováno tak, aby podporovalo národní zájmy USA, z Ruska. úhel pohledu.‘

Dodal, že Rusko a Čína „se chystají odříznout části mezinárodního společenství“, jako je Severní Korea, „které ve skutečnosti nechtějí mít co do činění s USA a všemi jejich pravidly a předpisy“ a dostat je pod svůj stín. .

Rusko se také obrátilo na Írán se žádostí o zbraně k použití ve válce na Ukrajině, řekl 12. července poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan.

Patrick Cronin, asijsko-pacifický bezpečnostní předseda kalifornského Hudsonova institutu, řekl: „Rusko chce ukázat, že si zachovává iniciativu ve válce s Ukrajinou, a aby to dokázalo, potřebuje každého ochotného partnera, který by odolal tomu, aby se mu vyhýbali. mezinárodní společenství.“

Pokračoval: ‚Stát vyděděnce, který pomáhá jinému státu vyděděnec, shrnuje transakční vztah.‘

Cronin řekl, že Pchjongjang by mohl poskytovat „levnou pracovní sílu“, zatímco Moskva dodává energii a potraviny. Dodal: „Existuje potenciál pro silnější vojenské technologické partnerství, které může pomoci Severní Koreji s jejím rostoucím arzenálem jaderných zbraní.“

Severní Korea je podezřelá, že dokončila přípravy na svůj sedmý test jaderných zbraní.

Samuel Wells, člen Studené války z Wilsonova centra, řekl: „Vyjádřením tohoto zájmu o ekonomickou spolupráci může být zkušební balón“, ale „určitě to ukazuje na omezení [používání] sankcí pro politiku.“

Indie plánuje koupit další ruskou ropu

Indické státní rafinérie se obracejí na menší obchodníky, aby se zásobili komoditou

Velké indické rafinerie se stále více obracejí na menší a méně známé soukromé obchodníky, aby podpořily nákupy zlevněné ruské ropy, uvedla v pátek agentura Bloomberg s odkazem na lidi obeznámené s touto záležitostí.

Podle zprávy byrokracie spojená s přímým vyjednáváním s ruskými výrobci zpomaluje proces pořizování dodávek, což přimělo rafinérie, aby se obracely na menší firmy, aby usnadnily dodávky.

Mezi takové zprostředkovatele údajně patří společnosti Wellbred a Montfort, řekli zástupci indických rafinérií zpravodaji pod podmínkou anonymity. Žádná společnost nereagovala na žádosti o komentář, stejně jako státní rafinérie Indian Oil Corp nebo ruská Rosněfť, poznamenává Bloomberg.

Indie v posledních měsících zintenzivnila nákupy ruské ropy a využila slev, které Rusko nabízelo na své dodávky v rámci západních sankcí, které odehnaly některé tradiční kupce v zemi. Indie, třetí největší spotřebitel ropy na světě, dovezla v červenci rekordní 1 milion barelů ruské ropy denně, uvedla agentura Bloomberg s odkazem na data analytické firmy Kpler. To je nárůst z předchozího červnového rekordu kolem 950 000 barelů denně.

„Indické rafinerie jsou ochotné podstoupit riziko jednání s těmito novými, málo známými obchodníky, protože slevy musí být příliš dobré na to, abychom je propásli. Víme, že indické rafinerie chtějí ruský náklad na dodaném základě. Takže pokud nový obchodníci tuto potřebu naplňují, funguje to,“ řekla zpravodaji Vandana Hari, zakladatelka analytické firmy Vanda Insights.

Francouzský automobilový gigant Renault odhalil náklady na odchod z Ruska

Renault zaznamenal při stažení přes 2 miliardy dolarů odpis

Francouzská automobilka Renault odhaduje, že v první polovině letošního roku ztratila 2,3 miliardy eur (2,34 miliardy dolarů) v důsledku odchodu z Ruska, svého druhého největšího trhu, uvedla společnost ve své finanční zprávě zveřejněné v pátek.

„Výsledek ukončených činností představuje v první polovině roku 2022 ztrátu ve výši 2,3 miliardy EUR, a to především v důsledku snížení hodnoty pozemků, budov a zařízení, nehmotných aktiv a goodwillu společností AVTOVAZ a Renault Russia, jakož i snížení hodnoty konkrétních aktiv držených ostatní subjekty skupiny a výsledek prodejů prodaných ruských subjektů,“ píše se ve zprávě.

Renault pozastavil operace v Rusku již v březnu, krátce po zahájení vojenské operace země na Ukrajině. V květnu pak Renault prodal svůj 100% podíl v Renault Russia a svůj 68% podíl v ruské automobilce AVTOVAZ. Majetek společnosti byl převeden do vlastnictví ruského státu 16. května. Prezident Renaultu Jean-Dominique Senard tehdy označil rozhodnutí za bolestivé, ale nezbytné pro ochranu ruských zaměstnanců Renaultu.

Ruské úřady uvedly, že mají v úmyslu v bývalém závodě Renaultu zahájit výrobu automobilu domácí značky.

Zimbabwe se snaží omezit inflaci používáním zlatých mincí jako zákonného platidla

Aby Zimbabwe omezilo nekontrolovatelnou inflaci, která dále nahlodala jeho nestabilní měnu, přijalo Zimbabwe používání zlatých mincí jako zákonného platidla, které budou prodávány veřejnosti.

Tento krok oznámila tento týden centrální banka země, Reserve Bank of Zimbabwe, a jeho cílem je posílit důvěru v místní měnu, která se zhroutila poté, co byly úspory lidí vymazány hyperinflací v roce 2008, která podle odhadů dosáhla 5 miliard procent. Mezinárodního měnového fondu.

Tento týden centrální banka vyplatila 2000 zlatých mincí komerčním bankám.

John Mangudya, guvernér Reserve Bank of Zimbabwe, uvedl, že první skupina mincí byla ražena mimo zemi, ale nakonec se budou vyrábět lokálně.

Mince lze použít na nákupy v obchodech, podle toho, zda má obchod dostatek drobných, dodal.

„Vláda se snaží zmírnit velmi vysokou poptávku po americkém dolaru, protože této vysoké poptávce neodpovídá nabídka,“ řekl zimbabwský ekonom Prosper Chitambara, citovaný agenturou Reuters.

Centrální banka uvedla, že mince s názvem Mosi-oa-Tunya, což v místním jazyce Tonga odkazuje na Viktoriiny vodopády, si může koupit každý jednotlivec nebo společnost od autorizovaných prodejen, jako jsou banky, ale cizinci mohou mince koupit pouze v obchodech s cizími měnami.

Mince „budou mít status likvidních aktiv, to znamená, že je bude možné snadno převést na hotovost a budou obchodovatelné lokálně i mezinárodně. Mince může být také použita pro transakční účely,“ dodala centrální banka s tím, že držení mincí je může vyměnit za hotovost až po 180 dnech od data jejich nákupu.

Každá váží jednu trojskou unci o ryzosti 22 karátů, mince lze také použít jako zajištění půjček a úvěrových zařízení, uvedla centrální banka.

Chitambara řekl, že zlaté mince se používají v zemích, jako je Čína, Jižní Afrika a Austrálie, k zajištění proti inflaci a jako investiční nástroj, ale nejsou tak široce používány jako měna.

„V Zimbabwe se nacházíme v chronické hyperinflaci, takže se očekává, že dojde k obrovskému využití těchto zlatých mincí,“ dodal a zdůraznil, že většina Zimbabwe bojuje s každodenním přežitím a není schopna si je koupit.

Pronájem bytu 3+1, 65 m2 Praha 5 – Smíchov, U Blaženky

Pronájem zařízeného bytu 3+1, 65 m2 v prvním patře bytového cihlového domu ve velmi klidné lokalitě.

Byt je tvořen předsíni s vestavěnou skříní, obývacím pokojem se vstupem na balkon a jídelním koutem do kterého se vejde stůl s 6 židlemi.

Byt má dvě ložnice, manželskou ložnici s velkou vestavěnou skříní a dětský pokoj.

Na podlahách renovované parkety. Záloha na měsíční poplatky za služby a energie 4000 Kč.

Vladimír Stránský

Tel.: 608 11 44 11

Mobil: +420 608 11 44 11

E-mail: vladimir (at) atlas-reality.cz

Íránské zabavení řeckých tankerů podtrhuje rusko-íránskou spolupráci na pašování ropy

Ropný tanker Prudent Warrior plující pod řeckou vlajkou, pozadí, je vidět, jak pluje kolem Istanbulu v Turecku, 19. dubna 2019. Íránské polovojenské revoluční gardy zabavily dva řecké ropné tankery 27. května 2022

Minulý pátek zabavily íránské islámské revoluční gardy (IRGC) dva řecké ropné tankery v Perském zálivu.

Jeden tanker byl v mezinárodních vodách a druhý poblíž íránského pobřeží, když byli zajati.

„Obě plavidla připlula z iráckého ropného terminálu Basra, naložená ropou,“ uvedla agentura AP ve zprávě z Dubaje. Také naznačovalo, že jeden tanker nabral ropu také v Kataru.

Při povodních v jižním Íránu zahynulo nejméně 22 lidí

Po zabavení dvou tankerů Íránem hovořil řecký ministr lodní dopravy s listem Financial Times, který uvedl, že „vydal ‚důrazné doporučení‘ plavidlům plujícím pod řeckou vlajkou, aby se vyhnula všem ‚mořským vodám pod jurisdikcí Íránu‘“.

Ceny ropy prudce vzrostly kvůli krizi kolem Ukrajiny a „důrazné doporučení“ ministra by mohlo ceny dále zvýšit, vysvětlil Times, protože „Řecko je námořní velmoc s téměř čtvrtinou všech ropných supertankerů plujících pod jeho vlajkou“.

USA, evropské odsouzení íránských akcí

Íránskou akci odsoudil americký ministr zahraničí Antony Blinken, který v pondělí hovořil s řeckým ministrem zahraničí Nikosem Dendiasem a „nejostřeji“ odsoudil íránský útok na dva tankery.

„Spojené státy stojí s Řeckem, naším klíčovým spojencem a partnerem NATO tváří v tvář tomuto neoprávněnému zabavení,“ potvrdil Blinken.

Íránskou akci odsoudily i Francie a Německo. Mluvčí francouzského ministerstva zahraničí vydal prohlášení, ve kterém vyzval Írán, aby „okamžitě propustil posádky a plavidla“.

„Francie znovu potvrzuje svůj závazek dodržovat pravidla mezinárodního práva chránící svobodu plavby a námořní bezpečnost,“ uvedlo prohlášení a vyzvalo „Írán, aby okamžitě zastavil své akce, které jsou v rozporu s těmito pravidly.“

Podobně vydalo německé ministerstvo zahraničí prohlášení odsuzující „zabavení dvou ropných tankerů plujících pod řeckou vlajkou v Perském zálivu“.

„Kroky Íránu jsou neospravedlnitelným zásahem do obchodní lodní dopravy“ a představují vážné porušení mezinárodních předpisů,“ pokračovalo, když Německo vyzvalo Írán, „aby okamžitě propustil lodě a jejich posádky a respektoval právo na svobodnou plavbu a námořní bezpečnost. “

Pozadí íránského zabavení řeckých ropných tankerů: Ruská dimenze

Íránské zabavení tankerů plujících pod řeckou vlajkou bylo odvetou za to, že Řecko zabavilo tanker pod íránskou vlajkou ve Středozemním moři o měsíc dříve.

Je pozoruhodné, že tyto události mají ruský aspekt, který poskytuje další ukazatel spolupráce mezi Moskvou a Teheránem při pašování ropy.

Pojem takové spolupráce byl poprvé veřejně nastolen Spojenými státy minulý týden, když ministerstvo financí oznámilo, že uvaluje sankce na síť pašeráků ropy, jejíž zisky putovaly do jednotek Qods IRGC.

Tato íránská síť, uvedlo ministerstvo financí, byla podporována „vyššími úrovněmi“ ruské vlády a její oficiální, státem řízené ekonomiky.

Řecko zabavilo ropný tanker plující pod íránskou vlajkou 15. dubna poté, co vstoupil do řeckých výsostných vod. Ale 15. dubna loď plula pod jinou vlajkou: ruskou a měla ruskou posádku.

Ve skutečnosti byl tanker lodí, kterou USA určily pro sankce asi před osmi týdny, 22. února, kdy Washington oznámil sérii sankcí vůči ruským subjektům.

Předchozí den, 21. února, po několika měsících, kdy ruské jednotky stály mobilizované podél ukrajinských hranic, ruský prezident Vladimir Putin uznal dvě oblasti Ukrajiny – takzvanou Luhanskou lidovou republiku a Doněckou lidovou republiku – jako nezávislé politické entity.

Bidenova administrativa věřila, že Putin měl v úmyslu napadnout Ukrajinu (což o dva dny později učinil). Sankce byly zčásti reakcí na ruskou deklarovanou podporu nezávislosti obou oblastí Ukrajiny a zčásti posledním pokusem odradit Putina od útoku na zemi.

Americké oznámení nových ruských sankcí tedy bylo neobvykle dramatické – mělo Putinovi ilustrovat, co ho čeká, pokud skutečně napadne Ukrajinu.

Oznámení začalo podtitulem „Spojené státy jsou i nadále plně připraveny uvalit další rozsáhlé ekonomické náklady“ a „Nové určování sektoru umožňuje státní pokladně zaměřit se na celý finanční systém Ruska“.

Mezi následující podtitulky patřily „Cílení na elity a rodiny blízké Putinovi“ a „Blokování velkých ruských finančních institucí“.

Druhá skupina zahrnovala dvě banky, které jsou „zásadní pro financování ruského obranného průmyslu“, uvedlo ministerstvo financí ve svém oznámení. Jednou z těchto bank byla Promsvyazbank (PSB), ruská „osmá největší finanční instituce“.

Ostatní západní země a organizace, včetně Austrálie, Kanady, Evropské unie a Spojeného království, brzy následovaly příklad a uvalily na PSB vlastní sankce.

PSB a tanker Pegas

PSB byla založena v roce 1995 a začala jako soukromá banka. Ruská vláda však nad ním v roce 2018 převzala kontrolu a „přeměnila jej na financování obranného průmyslu a poskytování služeb velkých obranných zakázek jako součást schématu pomoci vládě vyhnout se novým sankcím,“ vysvětlilo ministerstvo financí ve svém oznámení z 22. února. .

Při sankcionování PSB USA zahrnuly dceřiné společnosti banky, jednou z nich je PSB Lizing 000. Tato dceřiná společnost vlastnila dva ropné tankery: Linda a Pegas. Oba tankery byly uvedeny na washingtonském seznamu nových ruských sankcí.

Byl to Pegas, kterého se Řecko zmocnilo 15. dubna – a v té době vlálo pod ruskou vlajkou, zatímco posádku tvořilo 19 Rusů.

Loď převážela íránskou ropu a nastal zmatek ohledně toho, proč byla zabavena. Řecké úřady nejprve uvedly, že to bylo kvůli lodi samotné – tedy podléhající sankcím USA a EU – spíše než kvůli jejímu nákladu.

Nicméně, „o několik dní později,“ uvedl námořní výkonný úřad, „řecké úřady údajně propustily plavidlo v domnění, že nemají pravomoc je zadržet.“

Loď však měla mechanické problémy, což ji v první řadě přivedlo do řeckých vod. Dne 18. dubna vydaly řecké úřady příkaz k námořnímu zadržení – ve skutečnosti si zachovaly kontrolu nad lodí a jejím nákladem, ale použily jiné důvody.

Později se ukázalo, že týden poté, co byl Pegas sankcionován USA, byl jeho název změněn na Lana. A 1. května byla loď změněna – už to nebyla ruská loď, ale íránská loď!

Minulý čtvrtek převzaly USA do péče íránskou ropu, kterou Pegas/Lana přepravovala. Následujícího dne se Írán zmocnil dvou tankerů plujících pod řeckou vlajkou. Oni a jejich posádky zůstávají v íránské vazbě.

Pronájem nezařízeného rodinného domu 9+kk Praha 6 – Nebušice

Pronájem prostorného nezařízeného klimatizovaného samostatně stojícího rodinného domu 9+kk (570 m2). Dům má 8 ložnic, pracovnu, 4 koupelny a obývací pokoj s plně vybaveným kuchyňským koutem a jídelním koutem.

Přízemí je tvořeno 2 ložnicemi, z jedné je vstup na zahradu. Na tuto ložnici navazuje koupelna s rohovou vanou, bidetem, WC a dvěma umyvadly.

Dále je v přízemí prostorný obývací pokoj s jídelním koutem s krbem, plně vybavenou kuchyní (indukční sklokeramická deska, trouba s tepelnou sondou a pyrolytickým čištěním, americká dvoukřídlová lednice, mrazák s výrobníkem ledu, myčka nádobí).

Z prostorného obývacího pokoje je vstup na terasu. V prvním patře jsou 4 ložnice, koupelna s rohovou vanou, sprchovým koutem, bidetem, WC a umyvadlem, dále druhá koupelna s vanou, WC a umyvadlem.

Hlavní ložnice v prvním patře je vybavena velkou vestavěnou skříní po celé délce stěny, a menší šatnou a vstupem na velkou terasu v prvním patře. Ve druhém velmi prostorném patře (podkrovní) je obrovská místnost se vstupem do koupelny, ve které je sprchový kout, WC a umyvadlo, dále je zde další o něco menší ale také velmi prostorná místnost.

Podkroví je ideálně možné používat jako byt pro službu, byt pro návštěvy, hernu a podobně. Zahrada je vybavena závlahovým systémem. Garáž pro dvě auta s možností parkování dalších 3 aut na pozemku. Dům je podsklepený, v prostorném suterénu je prádelna s pračkou a sušičkou, 3 další prostorné místnosti na skladování nejrůznějších věcí, ze suterénu je možný vstup na zahradu.

Nebušice disponují dobrou dopravní dostupností. Na stanici metra A Bořislavka se dostanete autobusem MHD už za 11 minut, na dálnici dojedete autem za 7 minut, na letiště Václava Havla za 14 minut. V okolí najdete kompletní občanskou vybavenost – supermarket, poštu, obecní úřad, lékárnu, kavárny a restaurace. Přímo v této lokalitě jsou mateřská, základní a umělecká škola a prestižní mezinárodní školy – International School of Prague, Riverside School, Prague British International School. Pro volnočasové aktivity je možno využít tenisové kurty, 2 koupaliště, dětská hřiště a Přírodní park Šárka.

Vladimír Stránský

Tel.: 608 11 44 11

Mobil: +420 608 11 44 11

E-mail: vladimir (at) atlas-reality.cz

USA vítají dohodu mezi Tureckem, Finskem a Švédskem, protože Erdogan upustil od veta jejich členství v NATO

Podpis memoranda, ve kterém Turecko souhlasilo s členstvím Finska a Švédska v NATO, v Madridu, Španělsko, 28. června 2022

Pozdě v úterý, v předvečer výročního summitu NATO, bylo oznámeno, že Turecko upustilo od svého odporu vůči Švédsku a Finsku, aby se připojily k alianci, a připravilo tak cestu dvěma severským zemím, aby se staly členy.

Oznámení přišlo poté, co americký prezident Joe Biden v úterý brzy ráno hovořil s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem a vyzval Erdogana, aby „naléhal, aby ‚využil okamžiku‘“, jak řekl vysoký představitel administrativy listu The New York Times.

Erdogan se poté setkal v Madridu, který summit hostí, s finským prezidentem Sauli Niinistem, švédskou premiérkou Magdalenou Anderssonovou a generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem.

Po jejich setkání Stoltenberg uspořádal tiskovou konferenci, na které oznámil, že Turecko, Finsko a Švédsko dosáhly dohody umožňující oběma severským zemím vstoupit do NATO. Biden poté vydal prohlášení, v němž dohodu uvítal a potvrdil, že přistoupení Švédska a Finska k NATO posílí jeho „kolektivní bezpečnost a bude přínosem pro celou Transatlantickou alianci“.

Jens Stoltenberg oznamuje dohodu

„S potěšením oznamuji, že nyní máme dohodu, která připravuje cestu Finsku a Švédsku ke vstupu do NATO,“ řekl Stoltenberg novinářům v úterý pozdě. „Türkiye, Finsko a Švédsko podepsaly memorandum, které řeší obavy Türkiye, včetně vývozu zbraní a boje proti terorismu.“

„Žádný spojenec neutrpěl brutálnější teroristické útoky než Türkiye, včetně teroristické skupiny PKK [Strana kurdských pracujících“], pokračoval Stoltenberg.

„Vlády Türkiye, Finska a Švédska se dohodly na posílení své spolupráce v boji proti terorismu,“ a „jako spojenci NATO, Finsko a Švédsko se zavazují plně podporovat Türkiye proti hrozbám pro jeho národní bezpečnost,“ řekl.

„To zahrnuje další úpravy jejich domácí legislativy, tvrdé zásahy proti aktivitám PKK a uzavření dohody s Türkiye o extradici,“ dodal.

„Ve světle pokroku, kterého jsme společně dosáhli,“ shrnul výsledek Stoltenberg, „Türkiye souhlasilo s podporou Finska a Švédska při vstupu do NATO.“

Největší hrozba pro evropskou bezpečnost od druhé světové války

Bylo by těžké zveličovat obavy, které nevyprovokovaná ruská agrese proti Ukrajině vyvolala ve Washingtonu a v Evropě.

NATO bylo založeno v roce 1949 v reakci na sovětskou rozpínavost po druhé světové válce, což znamenalo začátek studené války po porážce nacistického Německa. Na dalších 42 let – až do rozpadu Sovětského svazu v roce 1991; skutečně komunismu samotného – Švédsko a Norsko si udržovaly pevnou neutralitu.

Útok Vladimira Putina na Ukrajinu však daleko přesahuje vše, co bylo v Evropě vidět od dob Adolfa Hitlera. Jak řekl Biden asi dva týdny po 24. únoru, kdy začala ruská invaze, „od druhé světové války se nic takového nestalo.“

Následně generál Mark Milley, předseda Sboru náčelníků štábů, řekl sněmovnímu výboru pro ozbrojené služby: „Jsme svědky největší hrozby pro mír a bezpečnost Evropy a možná i světa za mých 42 let služby v jednotný.“

Čtěte více: Nejvyšší vojenský důstojník USA: „Největší hrozba“ pro mír a bezpečnost v mé kariéře

Britští představitelé také mluvili důrazně o nebezpečí. Začátkem tohoto měsíce britský premiér Boris Johnson navštívil Ukrajinu a vrátil se s varováním: „Musíme se připravit na dlouhou válku.“

Následně generál Sir Patrick Sanders, nový velitel britské armády, varoval, že britské jednotky budou muset být připraveny na válku v Evropě – což byla myšlenka, která byla před pouhými čtyřmi měsíci nemyslitelná.

„Nyní je naléhavý požadavek vytvořit armádu schopnou bojovat po boku našich spojenců a porazit Rusko v bitvě,“ řekl sir Patrick.

Stoltenberg v úterý označil konfrontaci s Ruskem kvůli Ukrajině za „největší bezpečnostní krizi za desítky let“.

Stoltenberg v pondělí, kdy předcházelo velké rozšíření sil NATO, které bude přezkoumáno na summitu začínajícím ve středu, popsal toto rozšíření jako „největší přepracování naší kolektivní obrany a odstrašování od studené války“.

Krok k vodní krizi

Pokud má země více než 1 700 metrů krychlových vody na osobu a rok, nedochází k jejímu nedostatku, ale rostoucí trend nedostatku srážek překonal standardní míru, a pokud bude více klesat, jsme krůček od vodní krize .

Sucho, málo srážek a následně nedostatek vody je problémem mnoha zemí, zejména Íránu, který se také nachází ve vyprahlé oblasti.

Írán se od pradávna neustále potýká s nedostatkem vody, což způsobilo vznik kanátů, takže lidé vlastně přijali, že vody je v zemi málo.

Již několik let se však spolu s průmyslovým a zemědělským rozvojem zdá, že dostupné vodní zdroje jsou bezuzdně využívány a výsledek je na pokraji vodní krize.

Vstup do vodní krize je ve skutečnosti index, který se měří na základě množství dostupné vody na metr krychlový na osobu a rok, podle tohoto indexu, pokud má země více než 1 700 metrů krychlových vody na osobu a rok, není problém s vodními zdroji.

Pokud však toto množství klesne pod 1000 metrů krychlových na osobu a rok, dostaneme se do vodní krize z vodního stresu.

Část země se samozřejmě potýká s vodní krizí, ale v zemi jako celku jsme do této fáze ještě nedospěli.

Nyní je země v pozici, kdy jsou v důsledku extrémních a klimatických podmínek průměrné srážky nižší než podobný dlouhodobý průměr, řekl ředitel Centra pro výzkum vody a odpadních vod Abbas Akbarzadeh.

„V nejlepším případě by se mělo očekávat, že se země vrátí k dlouhodobému průměru srážek, ve skutečnosti po stovky a tisíce let průměrný úhrn srážek v zemi činil 250 mm za rok, což se nyní snížilo na asi 200 mm za rok a stále klesá.

Předpovědi ukazují, že srážky budou dále ubývat až do roku 2050. Pokud tedy v zemi krátkodobě zaprší, lidé by si neměli myslet, že se situace vrátila do normálu,“ vysvětlil.

V roce 1920 měl Írán asi 17 000 metrů krychlových vody na osobu, což zemi zařadilo mezi země s bohatými vodními zdroji. Samozřejmě bychom měli poznamenat, že populace v zemi byla menší než nyní. Poté jsme zažili trend populačního nárůstu a poklesu srážek, takže po pár desítkách let země zažila vodní stres.

Předpovědi některých mezinárodních fór ukazují, že Írán dosáhne v roce 2050 500 metrů krychlových vody na hlavu, což bude katastrofální. Ale s novými technologiemi lze výše uvedený problém zvládnout a vyřešit, pokud budou implementovány potřebné plány a použity nové a technologické nápady, řekl.

Jedním z řešení je optimalizace spotřeby vody v zemědělství. Míra, kterou Světová banka odhadla pro tento sektor, aby se vypořádala s krizí nedostatku vody v regionu MENA, tj. v severní Africe a regionu Středního východu, je asi 40 procent, jinými slovy, pokud jsou použity moderní zavlažovací systémy zemědělství, můžeme ušetřit až 40 procent vody spotřebované v zemědělském sektoru.

Dosažení tohoto čísla je samozřejmě velmi praktické s rozvojem moderních zavlažovacích systémů, rozšířením skleníkového hospodaření a změnou způsobu pěstování.

Dalším problémem v oblasti vodního hospodářství je vývoj a optimalizace konvenčních metod, jako jsou úpravny vody, které lze použít ke snížení ztrát vody nebo snížení odpařování v procesu.

4,8 milionu lidí se středním až vysokým rizikem

Množství srážek v hlavních povodích Íránu od září 2020 do července 2021 bylo na většině míst podstatně nižší ve srovnání s obdobím předchozího roku. Írán zažívá častá sucha a čelí vyhlídce na extrémnější podmínky způsobené změnou klimatu.

Podle současných odhadů čelí části Íránu srážkové anomálii, která má pozorovaný dopad na vegetaci a zemědělství. Zvláště znepokojivé je, že tyto dopady sucha byly pozorovány v severovýchodním Íránu v oblastech sousedících s Afghánistánem.

Společnost Iranian Red Crescent Society odhaduje, že 4,8 milionu lidí je vystaveno střednímu až vysokému riziku dopadů souvisejících se suchem, většinou ve vzdálených a venkovských oblastech provincií.

Uvádí, že 29 z 31 provincií, a zejména sedm – Jižní Khorasan, Kerman, Sistan-Baluchestan, Hormozgan, Khuzestan, Isfahan a Khorasan Razavi – bylo vážně postiženo suchem. Nedostatek bezpečných a dostatečných dodávek vody pro pitnou vodu, hygienu, zemědělství, chov zvířat a elektřinu má zničující a stále neudržitelnější tlak na zdraví a příjem domácností, kromě toho, že podporuje negativní společenské trendy a mechanismy zvládání.

Sucho dosud způsobilo životnímu prostředí ztrátu 28 bilionů rialů (asi 107 milionů dolarů), uvedl Hassan Akbari, zástupce vedoucího pro přírodní prostředí a biologickou rozmanitost ministerstva životního prostředí.

Bohužel přes 70 procent země trpí velkým suchem. Závažnost sucha je zničující v oblastech, jako je Zagros, který je zdrojem vody i přirozeným prostředím, posteskl si.

Sucha mohou do roku 2050 postihnout tři čtvrtiny světa

Organizace spojených národů varovala, že sucha mohou do roku 2050 postihnout více než tři čtvrtiny světové populace.

Sucha patří k největším hrozbám pro udržitelný rozvoj, zejména v rozvojových zemích, ale stále častěji i ve vyspělých zemích.

Počet a trvání sucha se od roku 2000 zvýšily o 29 procent ve srovnání s předchozími dvěma desetiletími (WMO 2021). Když už více než 2,3 miliardy lidí čelí vodnímu stresu, je to obrovský problém. Stále více z nás bude žít v oblastech s extrémním nedostatkem vody, včetně odhadovaného jednoho ze čtyř dětí do roku 2040 (UNICEF). Žádná země není imunní vůči suchu (UN-Water 2021).

Produkce obilovin v Íránu vzroste o 13,5 %, tvrdí FAO

Teherán, IRNA – Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) předpověděla, že produkce obilovin v Íránu v tomto roce vzroste o 13,5 procenta a dosáhne 20,3 milionů tun.

Organizace ve své nejnovější čtvrtletní zprávě oznámila, že v roce 2022 se očekává pokles produkce obilí o 0,6 procenta.

Očekává se, že celosvětová produkce obilovin klesne o 18 milionů tun na 2791 milionů tun, což znamená snížení o 0,6 procenta ve srovnání s loňskou úrovní, která loni činila 2809 milionů tun.

Podle FAO bude bilance produkce a spotřeby obilí v tomto roce deficitní ve výši 6 milionů tun, protože úroveň produkce se předpokládá na úrovni 2791 milionů tun, zatímco spotřeba obilí nebude nižší než 2797 milionů tun. i přes pokles spotřeby o 0,1.

K šestimilionovému deficitu bilance mezi produkcí a spotřebou obilí na mezinárodní úrovni dochází letos, přičemž rok 2021 byl v tomto ohledu svědkem přebytku 10 milionů tun.

Na základě zprávy zaznamená mezinárodní obchod s obilím v tomto roce 2,4procentní pokles ve srovnání s loňským rokem, takže objem obchodu dosáhne 467 milionů tun. Průměrný celosvětový obchod s obilím loni činil 479 milionů tun.

Celkové zásoby obilí na celosvětové úrovni byly na konci loňského roku hlášeny na 859 milionů tun a na konci stávajícího roku se očekává pokles o 0,6 procenta na 854 milionů tun.

– íránská produkce obilovin

V jiné části čtvrtletní zprávy FAO přezkoumala situaci v produkci obilí v Íránu a napsala, že navzdory skutečnosti, že srážky nebyly letos na centrálním jihu Íránu uspokojivé, v jiných částech země byly srážky relativně dobré, takže předpovídá se, že produkce obilí v Íránu vzroste o 2,5 milionu tun (13,5 %) na 20,3 milionu tun.

Produkce obilí v Íránu loni činila 17,8 milionů tun a pětiletý průměr produkce obilí v zemi byl hlášen na 21 milionů tun, říká FAO.

Předpovědi říkají, že produkce obilí v Íránu dosáhne v tomto roce 13 milionů tun, což znamená 25procentní nárůst ve srovnání s 10,4 miliony tun vyprodukovanými v loňském roce.

Produkce neloupané rýže v Íránu však klesne o 100 tisíc tun a v tomto roce dosáhne tří milionů tun. Množství produkce ostatních obilovin zůstane nezměněno na 4,3 mil. tun.

FAO odhadla, že íránské zásoby obilí byly v roce 2021 11,5 milionu tun, přičemž předpovídá, že se to zvýší o 1,3 milionu tun a v roce 2022 dosáhne 12,8 milionu tun.