Představili jsme první tři kapitoly volebního programu a v příštích streamech budeme pokračovat dál. Sledujte!
Pokud to vidíte stejně, sdílejte
Představili jsme první tři kapitoly volebního programu a v příštích streamech budeme pokračovat dál. Sledujte!
Pokud to vidíte stejně, sdílejte
Policejní kariéra
Inspirován bratrem později nastoupil k policii, u níž sloužil dva roky do roku 1992 jako řadový policista na služebně v jihomoravských Pohořelicích. V roce 1992 pak přešel k Zásahové jednotce Policie ČR Správy Jihomoravského kraje. O tři roky později začal působit jako řadový policista v jednotce brněnské expozitury ÚOOZ. V roce 1998 povýšil na vedoucího oddělení zpracovávajícího drogovou trestnou činnost a v roce 2002 se stal vedoucím brněnské expozitury Národní protidrogové centrály.
Další povýšení následovalo v roce 2004, kdy odešel do Prahy jako zástupce ředitele pro výkon a trestní řízení Národní protidrogové centrály. Později se přesunul na místo zástupce ředitele Úřadu kriminální policie a vyšetřování. V roce 2007 se stal velitelem roku Policie ČR.
Od ledna 2008 nahradil Jana Kubice na postu ředitele ÚOOZ. V této pozici čelil několika pokusům o odvolání. V roce 2009 se ho snažil neúspěšně sesadit úřednický ministr vnitra Martin Pecina. V roce 2011 zase čelil podezření, že varoval známého před zatčením. Šlachta obvinění jednoznačně odmítl a celou věc označil za snahu o diskreditaci jeho osoby i ÚOOZ.
Patrně nejkontroverznější akcí, kterou ÚOOZ pod jeho velením uskutečnil, byl v červnu 2013 zásah na Úřadu vlády ČR a na mnoha dalších místech, při kterém byli zatčeni mimo jiné i šéfka Nečasova kabinetu Jana Nagyová a tři exposlanci ODS Petr Tluchoř, Marek Šnajdr a Ivan Fuksa. Tzv. kauza Nagyová vedla i k pádu vlády Petra Nečase. V březnu 2014 pak Petr Nečas prohlásil, že Šlachta byl v době zásahu těsně před odvoláním, protože selhal v boji s černým obchodem s alkoholem, důsledkem čehož měla být metanolová aféra. Šlachta jeho slova odmítl s tím, že vláda neodvolává ředitele ÚOOZ a že boj s černým obchodem s alkoholem vůbec není věcná příslušnost ÚOOZ.
V souvislosti s plány na reorganizaci policejních útvarů, při které došlo ke sloučení Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu s Útvarem odhalování korupce a finanční kriminality do jednotné Národní centrály boje proti organizovanému zločinu, požádal 10. června 2016 o uvolnění ze služby a odchod do civilu k 30. červnu 2016. Útvar po Šlachtovi dočasně vedl Milan Komárek, pak ÚOOZ jako samostatný orgán zanikl. V srpnu 2016 přijal nabídku na post náměstka generálního ředitele Celní správy ČR. Od 22. srpna byl zařazen na místo zástupce celního úřadu pro Pardubický kraj a od 1. září byl pověřen funkcí náměstka pro pátrání. V září 2019 však oznámil, že si ke konci listopadu téhož roku podal žádost o uvolnění ze služebního poměru. Důvody slíbil sdělit, až nebude ve služebním poměru. Zatím jen naznačil, že se nejednalo o nic společného s jeho působením u Celní správy ČR. Byla to prý směs toho, co se mu „pracovně i osobně dělo“. Na konci listopadu 2019 skutečně odešel do civilu. V následném rozhovoru uvedl, že k rozhodnutí ho vedla situace kolem zrušení ÚOOZ i následné dění kolem NCOZ.
Robert Šlachta a politické Občanské hnutí Přísaha
Jmenuji se Robert Šlachta. Protože chci spravedlivé Česko. Třicet let jsem sloužil občanům a naší zemi. Třicet let jsem spal na ubytovně, nedržel víkendy, ani Vánoce a bojoval za lidi. Třicet let byla má práce mým posláním. Byl jsem polda a jsem na to hrdý.
Pracovat pro zákon znamená, že jste vždy o krok pozadu. Honíte lumpy a zloděje, kteří mají často navrch. Víc peněz, víc techniky a někdy i víc štěstí. Vy ale víte, že máte něco jiného. Pocit, že za vámi stojí lidi. Ti, kteří každý den poctivě chodí do práce, platí složenky, vychovávají děti a na konci dne si chtějí sednout v klidu doma k televizi a na chvíli si oddechnout. Pro všechny tyhle lidi jsem pracoval. Pocit, že bojuji za ně, mne hnal kupředu.
Pak přišel rok 2013 a náš zásah na Úřadu vlády. Milenka premiéra za úplatky od kmotrů řídila tuhle zemi a všichni na to jenom koukali. To jsem já nemohl. Zákon musí platit pro všechny stejně. Pamatuji si na tu noc, před zásahem na Úřadu vlády. Ani jsem nespal, jaké jsem měl nervy. Věděl jsem, že tohle se jim líbit nebude. Věděl jsem, že budou mít pocit, že jsme zašli až moc daleko. Já jsem ale nemohl jinak. Musel jsem udělat to, co jsem považoval za jediné správné. I kdyby to mělo znamenat můj konec.
Ten nakonec přišel o tři roky později. V momentě, kdy politici pochopili, že to se spravedlností myslíme skutečně vážně a nebudeme se za ní jenom schovávat. Dostali strach. Věděli, že si jednou můžeme přijít i pro ně. Proto náš útvar a celý tým nakonec rozprášili. Aby nám už navždycky zacpali pusu.
Já se ale nenechám. Nikdy. Už tehdy, když jsem si za deset minut musel vyklidit svoji kancelář, jsem věděl, že jednou na tuhle křižovatku dojdu. Na moment, kdy se budu muset sám sebe zeptat, jestli jsem ochotný riskovat celý svůj život, všechno, co jsem budoval, a vstoupit do politiky, kde slovo čest a služba už nic neznamená.
A já jsem se rozhodl. Teď je ten čas. Čas na odvahu. Čas na spravedlnost.
Jako polda jsem potkal asi každého lumpa, kterého tahle země má. A nikdy jsem neuhnul.
Nic na tom nezměním. Nikdy neuhnu, nikdy nic neukradnu a nikdy nepůjdu nikomu na ruku. To vám přísahám.