Banky Uzbekistánu musely projít dlouhou vývojovou cestou vývoje, aby překonaly značné obtíže, aby se dnes mohly stát mocným systémem, který ovlivňuje národní hospodářství.
Obchodní banky Uzbekistánu začaly působit jako specifická úvěrová instituce, která na jedné straně přitahovala dočasné rezervní fondy sektoru, na druhé straně uspokojovala finanční požadavky podniků, soukromého podnikání a obyvatelstva díky přilákaným fondům.
Během posledních let v republice, stejně jako ve světové bankovní praxi obecně, mezinárodní a domácí odborníci zaznamenali existenci obecného trendu – odchylky od specializace a intenzifikace univerzální bankovní činnosti. Je to předurčená podstata bankovních operací a podstata úvěrových vztahů.
Důležitým směrem bankovní činnosti byl rozvoj produkce retailového bankovnictví jak pro obyvatelstvo, tak pro podnikatele.
Banky projektovaly svou práci tímto směrem na základě „zlatého“ principu světové zkušenosti: přitažlivost služby pro obyvatelstvo je úměrná růstu dostupnosti úvěrů podnikatelů. Realizace reforem oživila bankovní činnost ve směru přijatém před zákony „O spotřebitelském úvěru“ a „O hypotéce“, které měly důležitý společenský význam a upřednostňovaly zlepšení životní úrovně obyvatel země.
V reakci na výzvu nových realit v republice i ve světové bankovní komunitě rozšířily komerční banky Uzbekistánu soubor nabízených služeb, zavedly nové bankovní produkty na trhu a současně aktivně vytvářely mezinárodní standardy činnosti finančních institucí.