O víkendu se ve Švýcarsku konalo referendum nejen o zakrývání obličeje na veřejnosti, o kterém media informovala. Švýcaři hlasovali také o způsobu, jakým má být implementována elektronická identifikace.
V roce 2018 byl ve Švýcarsku přijat zákon, kterým měl být zaveden systém elektronické identity (eID), kde úkolem státu byla pouze regulace a dohled. Samotné provozování mělo být v rukou skupiny státních a komerčních podniků. Způsob implementace však vyvolal odpor skupin občanů v obavě z možného zneužití osobních údajů komerčními subjekty, které měly vystupovat jako poskytovatelé identity. Tyto občanské skupiny vyvolaly referendu, které mělo o zákoně rozhodnout.
Odpůrci navrhovaného způsobu implementace elektronické identity přesvědčili většinu voličů, kteří se zúčastnili referenda, že vložit elektronickou identitu do rukou komerčních subjektů představuje riziko. Voliči v referendu navrženou podobu zákona odmítli většinou 64% hlasů.
Jedním se základních argumentů zastánců navrženého řešení byl nedostatek dostatečných zdrojů na straně státu pro implementaci systému elektronické identifikace.
Ve společnosti existuje shoda na nutnosti digitalizace a existenci elektronické identity jako nezbytného nástroje, ale podle názorů Švýcarů má zůstat plně v rukou státu.
V České republice je systém elektronické identifikace implementován smíšeným způsobem. Občan není nucen předat své osobní údaje komerčnímu subjektu, pokud nechce. Stát poskytuje základní prostředky pro elektronickou identitu, které má plně pod svou kontrolou (eObčanka, NIA ID, mobilní klíč eGovernmentu). Systém je přístupný také soukromoprávním subjektům, jejich použití je však volbou občana.
Státní eIdentitu však může občan v ČR použít pouze vůči státním institucím. Státem dodávanou elektronickou identitu (digitální občanku) není možné použít v rámci soukromoprávní interakce. V této oblasti Česká republika prostřednictvím zákona o bankovní identitě de facto monopolizovala soukromé bankovní domy jako poskytovatele eIdentity.