Hrůzný masakr nevinných Řeků v Kalavrytě se odehrál v roce 1943, v době, kdy Osa okupovala Řecko (duben 1941 až říjen 1944) německými, bulharskými a italskými ozbrojenými silami.
Operace s cílem masakrovat řeckou vesnici Kalavryta začala v říjnu 1943 poté, co řecké odbojové síly zajaly 80 německých vojáků během bitvy ve vesnici Kerpini nedaleko Kalavryty.
Poté, co byli vojáci zajati a drženi jako vězni, nacistické síly pohrozily masakrem okolních vesnic z pomsty, pokud Řekové vězně nepropustí.
Přestože se kostel ve vesnici snažil přesvědčit odbojové síly, aby německé vězně propustily, všichni vůdci to odmítli.
Poté, co Řekové odmítli, zasáhla německá 117. Jägerova divize. 8. prosince 1943 vstoupily německé jednotky do blízkých vesnic Kerpini a Pogi a vyvraždily veškeré mužské obyvatelstvo obou vesnic.
Řecké síly se v odvetě popravili německé vězňě, přičemž jednomu německému vojákovi se podařilo uprchnout.
13. prosince 1943 vstoupily německé jednotky do Kalavryty a požadovaly, aby mohly hovořit s řeckými silami, které držely Němce v zajetí. Řečtí vojáci však po dokončení popravy oblast již opustili.
Přestože vesničané prosili německé vojáky, aby odešli, a říkali jim, že řečtí vojáci již odešli, Němci odmítli.
Nacisté nařídili všem obyvatelům Kalavryty, aby šli do městské školy. Odtud nacisté zavřeli ženy a děti na školním dvoře a mezitím donutili všechny muže starší 12 let, aby vystoupili na kopec Kapi. Bylo jim nařízeno vystoupit na vrchol kopce, protože muži byli nuceni dívat se dolů na město Kalavryta a vidět ženy a děti zavřené na školním dvoře.
Odtud začal hrůzný masakr. Nacisté školu zapálili a uvěznili ženy a děti, které čekaly na upálení zaživa, zatímco muži sledovali hrůzu. Během vypalování školy byli muži na kopci brutálně zmasakrováni a zastřeleni nacisty.
Z asi 700 mužů, kteří stáli na vrcholu kopce, se podařilo přežít pouze 13.
Naštěstí pro ženy a děti se jim podařilo z hořící školy uprchnout. Předpokládá se, že je osvobodil rakouský voják a někteří další nacističtí vojáci jim také dovolili být osvobozeni.
Dny po operaci Kalavryta byly hrůzné. Manželky, sestry a děti brutálně zavražděných mužů byly nyní nuceny pohřbít své milované.
Přestože jí bylo uděleno právo na život, Kalavryta byla nacisty kompletně vypálena a vypleněna. Ženy a děti zůstaly bez domova a hladověly.
Němci se tím bohužel nezastavili. Pokračovali v útoku na okolní řecké vesnice a také na klášter Agia Lavra, důležitý orientační bod řecké války za nezávislost.
Městská katedrála byla nakonec po skončení německé okupace znovu postavena. Hodiny na katedrále ukazují 14:34 a zůstanou tak navždy. Čas je zastaven, aby označil přesný čas, kdy začalo vraždění mužů.
Místo školního dvora, kde byly zavřeny ženy a děti, se navíc v roce 2005 stalo Muzeem holocaustu v Kalavrytě. V muzeu jsou vystaveny předměty z nacistické okupace, fotografie zachycující tyto události a také noviny a dokumenty z tohoto specifického temného období řeckých dějin. V muzeu jsou některé podlahy stále spálené, aby připomněly hrůzné události onoho osudného dne.
Masakr v Kalavrytě zůstává jedním z nejtemnějších dnů v moderních řeckých dějinách.