Mikročipy a senzory v oděvech nebo solárních článcích na střeše stanu – polymerová elektronika umožňuje takové technické aplikace. Vědci z Institutu Maxe Plancka pro výzkum polymerů v Mohuči hledají vhodné vodivé polymery k tomu, a nejen to: Studují polymery ve všech jejich aspektech – jejich výrobě, fyzikálních vlastnostech a aplikacích. Protože polymery se stávají stále důležitějšími jako materiál, a to nejen pro pružnou a levnou elektroniku, ale také například pro příjem léků ve formě drobných váčků a pro jejich specifický transport ke zdroji nemoci. Vědci z Mainzu také vyvíjejí nové metody spektroskopického zkoumání polymerů nebo simulace jejich chování na počítači. Také se věnují měkké hmotě,
Archiv rubriky: Nezařazené
Robert Šlachta – Co se děje poslední rok ve státní správě
Robert Šlachta je bývalý český policista a celník, od ledna 2008 do června 2016 ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ). Šlachta odešel od policie kvůli reorganizaci, při které byl ÚOOZ sloučen s protikorupční policií do Národní centrály proti organizovanému zločinu. Od srpna 2016 do listopadu 2019 byl Robert Šlachta zástupce generálního ředitele Celní správy České republiky a vedoucí sekce pátrání Celní správy ČR. V roce 2021 založil hnutí Přísaha.

Podpisy pro Přísahu sbíráme všude, kde se dá. Na drive-in stáncích, na stálých petičních místech, poštou a taky v taxíku! Milan ze svého taxíku v Brně udělal pojízdné petiční místo. Zavoláte, nasednete a cestou se můžete podepsat na petiční arch pro vznik hnutí Přísaha. Skvělý nápad!
Proč se bývalý polda rozhodl vstoupit do politiky?

Robert Šlachta je bývalý český policista a celník, od ledna 2008 do června 2016 ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ). Šlachta odešel od policie kvůli reorganizaci, při které byl ÚOOZ sloučen s protikorupční policií do Národní centrály proti organizovanému zločinu. Od srpna 2016 do listopadu 2019 byl Robert Šlachta zástupce generálního ředitele Celní správy České republiky a vedoucí sekce pátrání Celní správy ČR. V roce 2021 založil hnutí Přísaha.
Celý den sleduji, jak zasedá sněmovna. A jsem v naprostém úžasu. Je to chaos. Musím zopakovat to, co jsem říkal před dvěma týdny. Tehdy jsme stejně jako dnes byli jenom několik hodin před vypršením nouzového stavu. A OPĚT vůbec nevíme, co se bude v pondělí dít. A nějakém dlouhodobém plánu ani nemluvě.

povinnost cestujících deklarovat peněžní hodnoty na hraničních přechodech Albánie

Na základě změn Albánského zákona č. 9917 ze dne 19. 5. 2008, ve znění pozdějších předpisů, celní správa Albánie upozorňuje všechny osoby, které vstupují na území Albánské republiky nebo z její území opouštějí, že jsou povinny oznámit částky držené finanční hotovosti, jakýkoli druh obchodovatelné ceniny držitele, drahých kovů nebo drahých kamenů, cenností a starožitností, počínaje částkou 10 000 EUR nebo jejich ekvivalentu v jiných měnách, účelem jejich držení a předložení příslušných podpůrných dokumentů.
Prohlášení se podává v kancelářích celní správy, na hraničním přechodu, vstupu nebo výstupu.

Prohlášení se provádí prostřednictvím formuláře pro hlášení přepravy cenností na hranici (RTVK), který se vyplňuje online na celních úřadech na hraničních přechodech.
Nepravdivé nebo nesprávné prohlášení nebo prohlášení, na základě výše uvedeného zákona, článku 17/1, má celní správa právo uložit pokutu.
Zjistí-li se ne prohlášení nebo nepravdivé prohlášení, souběžně s uložením pokuty celní správou je případ řešen v souladu s ustanoveními trestního zákona a trestního řádu.
Sankce za nevydání nebo nepravdivé prohlášení jsou následující:
a) za částky od 10 000 do 19 999 eur nebo jejich ekvivalent v jiných cizích měnách je pokuta poprvé ve výši 20 000 (dvacet tisíc) VŠECHNY, podruhé 10% z nehlášené hodnoty a 30% z nehlášené hodnoty pro ostatní případy;
b) za částky od 20 000 do 49 999 eur nebo jejich ekvivalent v jiných cizích měnách je pokuta poprvé ve výši 40 000 (čtyřicet tisíc) VŠECHNY, 20% z nehlášené hodnoty podruhé, as a 40% nehlášené hodnoty pro ostatní případy;
c) za částky nad 50 000 EUR nebo jejich ekvivalent v jiných cizích měnách je pokuta poprvé ve výši 60 000 (šedesát tisíc) VŠECHNY, podruhé 30% z nehlášené hodnoty a 50% z nehlášené hodnoty pro ostatní případy.
POZOR! Odeslat celním orgánům k vyplnění formuláře pro hlášení přepravy cenností na hranici (RTVK) předložením dalších dokladů, které odůvodňují zdroj příjmů, který deklarujete.
Cestující by měli mít na paměti, že prohlášení je učiněno:
• Před kontrolou pasu policií a bezpečnostními orgány. Nezáleží na tom, jak cestujete (letadlem, lodí, autem, motocyklem, na kole, pěšky).
• Nezáleží na tom, kde si uchováte peněžní hodnoty: v kabelce, v zavazadlech, ve vozidle, které cestujete.
• I když hotovost nemáte.
Za vyplnění formuláře peněžního prohlášení (RTVK) neplatíte daň.
Studio Kroměříž 8
Satirický diskusní pořad, který nečekaným způsobem odpovídá na základní otázky lidské existence (1993). Připravili RNDr. Petr Lébl a další
Studio Kroměříž je cyklus netradičních diskusních pořadů, na jehož vzniku se podílel Petr Lébl a celá řada osobností kulturního života, které se ve studiu ujaly i rolí „profesionálních diskutérů“. Témata jejich diskusí byla velice rozmanitá a stejně pestré byly i názorové postoje diskutujících. Studio Kroměříž si klade zcela nečekané otázky napříč veškerými oblastmi lidské existence – a na své otázky získává ještě nečekanější odpovědi.
Za pacienty s covidem je příplatek. Týden péče přijde na téměř 580 tisíc



Na jednoho pacienta s Covidem připadá 7 lékařů a přes 13 zdravotních sester.
V České republice bylo k roku 2011 evidováno 189 nemocnic s celkovým počtem 60 336 lůžek (v tom 50 678 lůžek bylo vyčleněno pro akutní péči). Nyní je v nemocnicích 5990 pacientů s Covidem. Pacienti s Covidem zabrali asi 12% akutních lůžek. Na 1 nemocnici připadá průměrně necelých 32 pacientů s Covidem. Lékařů bylo v ČR k roku 2017 42 021 (mimo zubařů) a sester 79 415 (mimo ostatních zdravotnických pracovníků). Na jednoho pacienta s Covidem připadá 7 lékařů a přes 13 zdravotních sester. A zdravotnictví nezvládá. Něco tady nehraje. Někdo se tady snaží věšet lidem bulíky na nos. Tak jsem si vzpomněl na epizodu z britského seriálu jistě pane premiére, kde nejlepší nemocnicí v Británii byla ta, která neměla ani jednoho pacienta. To je zřejmě i cíl politické reprezentace. Jinak si to nedokážu vysvětlit.
Albánská celní správa – Administrata doganore shqiptare

Hlavní odpovědností celních orgánů je dohled nad mezinárodním obchodem Albánské republiky, který přispívá k otevřenému a spravedlivému obchodu při provádění obchodních politik a politik ostatních odvětví albánské ekonomiky, které ovlivňují obchod a bezpečnost celého řetězce – za tímto účelem usilují celní orgány o ochranu finančních a environmentálních zájmů Albánské republiky před nekalým a nezákonným obchodem a současně podporují zákonnou obchodní činnost; zaručení bezpečnosti a ochrany Albánské republiky a jejích obyvatel, jakož i ochrany životního prostředí a v případě potřeby v úzké spolupráci s dalšími orgány; zachování správné rovnováhy mezi celními kontrolami a usnadnění zákonného obchodu.
Albánské celní orgány pro plnění své mise definují strategické zásady takto:
Zásada ochrany společnosti a finančních zájmů Albánské republiky;
Zásada podpory konkurenceschopnosti albánských společností;
Zásada dalšího usnadnění zákonného obchodu;
Zásada kontroly a řízení dodavatelského řetězce používaná pro mezinárodní pohyb zboží;
Zásada spolupráce, udržování, rozvíjení a posilování vzájemných vztahů mezi celními orgány a jinými vládními agenturami a mezi celními orgány a podnikatelskou komunitou;
VIDĚNÍ
Vize albánské celní správy má být:
plně v souladu s normami a osvědčenými postupy EU
moderní, profesionální, nestranný, čestný, důvěryhodný a nepoškozený veřejný orgán
podpůrný partner obchodní komunity a účinný správce společnosti a dodavatelského řetězce
Zpětný průlom (Studio Kroměříž)
Studio Kroměříž byl pořad ze začátku devadesátých let, jež “ nečekaným způsobem odpovídá na základní otázky a záhady lidské existence.“
Tato diskuze o „zpětném průlomu“ pochází z jeho prvního dílu.
Tohle je nelepší televizní debata všech dob. Zpětnost vůči průlomovosti. Všem autorům dodatečný velký dík. Škoda, že zde není nahraný celý a chybí tak kontext s předchozími myšlenkami. Opravdu velmi inspirativní. Až díky tomuto jsem opravdu identifikoval, co to je zpětný průlom a genetickou paměť tažných ptáků.
Jarní nákupy roušek jsou zlodějina. Zakázky mířily k firmám sídlící v daňových rájích, říká Šlachta
Jarní nákupy roušek jsou zlodějina. Zakázky mířily k firmám sídlící v daňových rájích, říká bývalý ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta
Robert Šlachta je bývalý český policista a celník, od ledna 2008 do června 2016 ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), od srpna 2016 do listopadu 2019 zástupce generálního ředitele Celní správy České republiky a vedoucí sekce pátrání Celní správy ČR. V roce 2021 založil hnutí Přísaha.
Policejní kariéra
Inspirován bratrem později nastoupil k policii, u níž sloužil dva roky do roku 1992 jako řadový policista na služebně v jihomoravských Pohořelicích. V roce 1992 pak přešel k Zásahové jednotce Policie ČR Správy Jihomoravského kraje. O tři roky později začal působit jako řadový policista v jednotce brněnské expozitury ÚOOZ. V roce 1998 povýšil na vedoucího oddělení zpracovávajícího drogovou trestnou činnost a v roce 2002 se stal vedoucím brněnské expozitury Národní protidrogové centrály.
Další povýšení následovalo v roce 2004, kdy odešel do Prahy jako zástupce ředitele pro výkon a trestní řízení Národní protidrogové centrály. Později se přesunul na místo zástupce ředitele Úřadu kriminální policie a vyšetřování. V roce 2007 se stal velitelem roku Policie ČR.
Od ledna 2008 nahradil Jana Kubice na postu ředitele ÚOOZ. V této pozici čelil několika pokusům o odvolání. V roce 2009 se ho snažil neúspěšně sesadit úřednický ministr vnitra Martin Pecina. V roce 2011 zase čelil podezření, že varoval známého před zatčením. Šlachta obvinění jednoznačně odmítl a celou věc označil za snahu o diskreditaci jeho osoby i ÚOOZ.
Patrně nejkontroverznější akcí, kterou ÚOOZ pod jeho velením uskutečnil, byl v červnu 2013 zásah na Úřadu vlády ČR a na mnoha dalších místech, při kterém byli zatčeni mimo jiné i šéfka Nečasova kabinetu Jana Nagyová a tři exposlanci ODS Petr Tluchoř, Marek Šnajdr a Ivan Fuksa. Tzv. kauza Nagyová vedla i k pádu vlády Petra Nečase. V březnu 2014 pak Petr Nečas prohlásil, že Šlachta byl v době zásahu těsně před odvoláním, protože selhal v boji s černým obchodem s alkoholem, důsledkem čehož měla být metanolová aféra. Šlachta jeho slova odmítl s tím, že vláda neodvolává ředitele ÚOOZ a že boj s černým obchodem s alkoholem vůbec není věcná příslušnost ÚOOZ.
V souvislosti s plány na reorganizaci policejních útvarů, při které došlo ke sloučení Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu s Útvarem odhalování korupce a finanční kriminality do jednotné Národní centrály boje proti organizovanému zločinu, požádal 10. června 2016 o uvolnění ze služby a odchod do civilu k 30. červnu 2016. Útvar po Šlachtovi dočasně vedl Milan Komárek, pak ÚOOZ jako samostatný orgán zanikl. V srpnu 2016 přijal nabídku na post náměstka generálního ředitele Celní správy ČR. Od 22. srpna byl zařazen na místo zástupce celního úřadu pro Pardubický kraj a od 1. září byl pověřen funkcí náměstka pro pátrání. V září 2019 však oznámil, že si ke konci listopadu téhož roku podal žádost o uvolnění ze služebního poměru. Důvody slíbil sdělit, až nebude ve služebním poměru. Zatím jen naznačil, že se nejednalo o nic společného s jeho působením u Celní správy ČR. Byla to prý směs toho, co se mu „pracovně i osobně dělo“. Na konci listopadu 2019 skutečně odešel do civilu. V následném rozhovoru uvedl, že k rozhodnutí ho vedla situace kolem zrušení ÚOOZ i následné dění kolem NCOZ.