Mikročipy a senzory v oděvech nebo solárních článcích na střeše stanu – polymerová elektronika umožňuje takové technické aplikace. Vědci z Institutu Maxe Plancka pro výzkum polymerů v Mohuči hledají vhodné vodivé polymery k tomu, a nejen to: Studují polymery ve všech jejich aspektech – jejich výrobě, fyzikálních vlastnostech a aplikacích. Protože polymery se stávají stále důležitějšími jako materiál, a to nejen pro pružnou a levnou elektroniku, ale také například pro příjem léků ve formě drobných váčků a pro jejich specifický transport ke zdroji nemoci. Vědci z Mainzu také vyvíjejí nové metody spektroskopického zkoumání polymerů nebo simulace jejich chování na počítači. Také se věnují měkké hmotě,
Archiv rubriky: Nezařazené
Robert Šlachta – Co se děje poslední rok ve státní správě
Robert Šlachta je bývalý český policista a celník, od ledna 2008 do června 2016 ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ). Šlachta odešel od policie kvůli reorganizaci, při které byl ÚOOZ sloučen s protikorupční policií do Národní centrály proti organizovanému zločinu. Od srpna 2016 do listopadu 2019 byl Robert Šlachta zástupce generálního ředitele Celní správy České republiky a vedoucí sekce pátrání Celní správy ČR. V roce 2021 založil hnutí Přísaha.
Podpisy pro Přísahu sbíráme všude, kde se dá. Na drive-in stáncích, na stálých petičních místech, poštou a taky v taxíku! Milan ze svého taxíku v Brně udělal pojízdné petiční místo. Zavoláte, nasednete a cestou se můžete podepsat na petiční arch pro vznik hnutí Přísaha. Skvělý nápad!
Proč se bývalý polda rozhodl vstoupit do politiky?
Robert Šlachta je bývalý český policista a celník, od ledna 2008 do června 2016 ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ). Šlachta odešel od policie kvůli reorganizaci, při které byl ÚOOZ sloučen s protikorupční policií do Národní centrály proti organizovanému zločinu. Od srpna 2016 do listopadu 2019 byl Robert Šlachta zástupce generálního ředitele Celní správy České republiky a vedoucí sekce pátrání Celní správy ČR. V roce 2021 založil hnutí Přísaha.
Celý den sleduji, jak zasedá sněmovna. A jsem v naprostém úžasu. Je to chaos. Musím zopakovat to, co jsem říkal před dvěma týdny. Tehdy jsme stejně jako dnes byli jenom několik hodin před vypršením nouzového stavu. A OPĚT vůbec nevíme, co se bude v pondělí dít. A nějakém dlouhodobém plánu ani nemluvě.
A tak se znovu ptám, jak jsem se ptal předtím. KDE V TOM CELÉM JE OBČAN? Tohle je služba pro lidi? Myslí si poslanci, že tohle je důvod, proč je tam volili? Tohle je práce, kterou odvádí za jejich peníze?
Vláda ještě minulý týden chtěla otevírat obchody a školy. A dneska chce, abychom nevycházeli snad už ani z domu ven. To si z nás dělají legraci? Nevěděli, jaký bude vývoj situace? Neposlouchali odborníky? Nevěděli o nových mutacích? Nebo jim to bylo zase jedno?
Minule jsem vám psal o podivné zakázce na antigenní testy a firmě Tardigrad International Consulting. Je kolem toho čím dál víc podivností. Testy v Číně někdo zaplatil, ale podle Finančního analytického útvaru to nebylo z účtů této firmy, která zakázku vyhrála. Ač ministr vnitra Hamáček tvrdil opak.
Je to jenom jeden příklad z tisíce. Takto se nakupuje v době nouzového stavu. Netransparentně, pochybně a za vysoké ceny. A pokud bude pokračovat nouzový stav, budou pokračovat i tyto podivné nákupy.
To se musí všechno prošetřit a viníci potrestat.
Zmítáme se tu od chaosu přes apatii. A jdeme už mnohem dál. Lidi jsou nasraní. A právem. Vím to, protože s nimi mluvím každý den na petičních stáncích Přísahy.
Nikdo nevysvětluje, proč jsou konkrétní opatření potřeba. Jaký je celkový plán, kdy to celé skončí.
Miluji Česko a vím, že tu žijí skvělí lidé. Vím, jací jsme. Pokud by nám vláda vysvětlila, že je potřeba zatnout zuby na tři týdny a pak to bude dobré, tak to uděláme. Jenže to už jsme slyšeli čtyřikrát a také to tak i udělali. Výsledek? Pak to bylo ještě horší.
Plošné testování? Nefunguje. Chytrá karanténa? Nefunguje. Dostupné očkování? Není.
Jak říká i rakouský kancléř Sebastian Kurz, pokud jste si nezískali lidi pro dodržování současných plošných opatření, jak je chcete získat pro dodržování přísnějších?
Já jsem ten, kdo vždy apeloval na zodpovědnost a dodržování pravidel. Vždy jsem stál na straně našeho státu a nikdy proti němu.
Nejdřív ale je potřeba získat důvěru lidí, VÉST PŘÍKLADEM, neporušovat vlastní nařízení, jednotně komunikovat. Nejdříve se dohodnout, a teprve pak opatření vyhlásit a obhájit. A to platí jak pro vládu, tak pro opozici.
Místo toho máme sněmovní divadlo, kde je občan až na posledním místě.
povinnost cestujících deklarovat peněžní hodnoty na hraničních přechodech Albánie
Na základě změn Albánského zákona č. 9917 ze dne 19. 5. 2008, ve znění pozdějších předpisů, celní správa Albánie upozorňuje všechny osoby, které vstupují na území Albánské republiky nebo z její území opouštějí, že jsou povinny oznámit částky držené finanční hotovosti, jakýkoli druh obchodovatelné ceniny držitele, drahých kovů nebo drahých kamenů, cenností a starožitností, počínaje částkou 10 000 EUR nebo jejich ekvivalentu v jiných měnách, účelem jejich držení a předložení příslušných podpůrných dokumentů.
Prohlášení se podává v kancelářích celní správy, na hraničním přechodu, vstupu nebo výstupu.
Prohlášení se provádí prostřednictvím formuláře pro hlášení přepravy cenností na hranici (RTVK), který se vyplňuje online na celních úřadech na hraničních přechodech.
Nepravdivé nebo nesprávné prohlášení nebo prohlášení, na základě výše uvedeného zákona, článku 17/1, má celní správa právo uložit pokutu.
Zjistí-li se ne prohlášení nebo nepravdivé prohlášení, souběžně s uložením pokuty celní správou je případ řešen v souladu s ustanoveními trestního zákona a trestního řádu.
Sankce za nevydání nebo nepravdivé prohlášení jsou následující:
a) za částky od 10 000 do 19 999 eur nebo jejich ekvivalent v jiných cizích měnách je pokuta poprvé ve výši 20 000 (dvacet tisíc) VŠECHNY, podruhé 10% z nehlášené hodnoty a 30% z nehlášené hodnoty pro ostatní případy;
b) za částky od 20 000 do 49 999 eur nebo jejich ekvivalent v jiných cizích měnách je pokuta poprvé ve výši 40 000 (čtyřicet tisíc) VŠECHNY, 20% z nehlášené hodnoty podruhé, as a 40% nehlášené hodnoty pro ostatní případy;
c) za částky nad 50 000 EUR nebo jejich ekvivalent v jiných cizích měnách je pokuta poprvé ve výši 60 000 (šedesát tisíc) VŠECHNY, podruhé 30% z nehlášené hodnoty a 50% z nehlášené hodnoty pro ostatní případy.
POZOR! Odeslat celním orgánům k vyplnění formuláře pro hlášení přepravy cenností na hranici (RTVK) předložením dalších dokladů, které odůvodňují zdroj příjmů, který deklarujete.
Cestující by měli mít na paměti, že prohlášení je učiněno:
• Před kontrolou pasu policií a bezpečnostními orgány. Nezáleží na tom, jak cestujete (letadlem, lodí, autem, motocyklem, na kole, pěšky).
• Nezáleží na tom, kde si uchováte peněžní hodnoty: v kabelce, v zavazadlech, ve vozidle, které cestujete.
• I když hotovost nemáte.
Za vyplnění formuláře peněžního prohlášení (RTVK) neplatíte daň.
Studio Kroměříž 8
Satirický diskusní pořad, který nečekaným způsobem odpovídá na základní otázky lidské existence (1993). Připravili RNDr. Petr Lébl a další
Studio Kroměříž je cyklus netradičních diskusních pořadů, na jehož vzniku se podílel Petr Lébl a celá řada osobností kulturního života, které se ve studiu ujaly i rolí „profesionálních diskutérů“. Témata jejich diskusí byla velice rozmanitá a stejně pestré byly i názorové postoje diskutujících. Studio Kroměříž si klade zcela nečekané otázky napříč veškerými oblastmi lidské existence – a na své otázky získává ještě nečekanější odpovědi.
Za pacienty s covidem je příplatek. Týden péče přijde na téměř 580 tisíc
Tento příspěvek byl označen na stránkach Manipulátoři jako dezinformační
, avšak redaktor nenašel žádné dezinformace, pouze něco doplnil.
, avšak redaktor nenašel žádné dezinformace, pouze něco doplnil.Za to jako neznalý profík hledal na sociálních sítích info o mém pracovním zařazení a vyvodil závěr, že jsem psycholožka bez kompetencí zdravotníka.
Následně se rozpoutala diskuse přitakávačů portálu a bylo krásně vidět, jak málo některým lidem stačí neověřené info.
Důsledek je pak rozpolcená společnost, zloba a vztek. 
Léčba covidového – necovidového pacienta … PROČ přetížení nemocnic?
Covid je virové onemocnění a jeho názvy jsou v laické populaci různé – čínská chřipka, netopýří chřipka…
o covidová chřipka.
o covidová chřipka.Proč?
Protože obecné symptomy jsou identické s klasickou chřipkou byť v zacílení jsou odlišnější.
A to inkubační době, virulenci i smrtnosti.
Dle statistických údajú, které se sice mění, ale i tak můžeme definovat smrtnost covidu 0,3% přičemž úmrtnost je největší u rizikové skupiny a u seniorů.
Chřipka smrtnost 0,1% přičemž prochází všemi věkovými kategoriemi.
Covidavá infekce má z počátku velmi identické symptomy jako klasická chřipka a léčba je právě zacílená na zmírňování symptomů.
část příspěvku z deniku.cz:
…Je to virové onemocnění, které bych přirovnala k těžké chřipce. U jinak zdravých lidí má, podobně jako chřipka, fatální následky jen výjimečně, u lidí s jinými chronickými onemocněními však může stavu pacientů zásadně přitížit a být tou poslední příčinou komplikací,“ uvedla krajská epidemioložka Olga Hégrová.
Laik nepozná bez PCR testů o jakou infekci se jedná. Ano, covid má svá specifika např. covidová vyrážka, covidové prsty, ztráta čichu a chuti, covidové plíce.
Ale vždy je třeba diagnostiky právě v provedení PCR testů pro stanoveni diagnózy.
Kdo nazývá klasickou chřipku chřipečkou, tak je na omylu. Na chřipku se také umírá.
Na covidovou infekci také.
Kdo si snad vydedukoval, že příspěvek bagatelizuje onemocnění, tak je vedle jak jedle.
Ani chřipku ani covid( covidovou chřipku) není radno podceňovat, ale ani k jednomu nepatří strach a panika, která je v populaci vyvolána.
Hospitalizace v nemocnici neni rozsudek smrti ani u jednoho z výše jmenovaných onemocnění.
Ošetřovatelská péče u covid nebo necovid pacienta je velmi identická viz. článek dole, jen však finančně náročnější.
Rozdílnost je v hygienických opatření. Léčba je pak zacílená dle diagnózy.
A takové děsící foto z JIP a ARO je nepřípustné a k tomu patřičný titulek covid, je alarmující, neboť na plicní ventilaci se může člověk dostat i při jiných onemocnění.
Dávat to pouze do souvislosti s covidem a následným vyděšením společnosti je zoufalé.
Dobrá zpráva, že se konečně začala řešit pracovní spokojenost zdravotníků a po létech se dočkali ohodnocení své práce i finančního tzv. přidání. Jen doufám, že to vydrží a bude to pro kompetentní instituce ponaučení.
idnes.cz:
Třetina zdravotníků chce změnit práci. Vadí jim nízké platy a byrokracie
čtvrtek 3. ledna 2019
…Přibližně 34 procent zdravotníků loni plánovalo v příštích dvanácti měsících odejít ze zaměstnání. Více než třetina dotazovaných nebyla spokojena s fixní částí své mzdy či platu a přes tři čtvrtiny sester a dalších nelékařských profesí považovalo mzdové podmínky za nejčastější důvod odchodu svých kolegů… Podle dřívějších informací ministerstva chybí v nemocnicích kolem 3000 zdravotních sester…
Celý můj příspěvek je náhled, se kterým nemusíte spuhlasit, ale žádné dezinformace nepoužívám.
Nepodceňovat ale ani neděsit!
Na jednoho pacienta s Covidem připadá 7 lékařů a přes 13 zdravotních sester.
V České republice bylo k roku 2011 evidováno 189 nemocnic s celkovým počtem 60 336 lůžek (v tom 50 678 lůžek bylo vyčleněno pro akutní péči). Nyní je v nemocnicích 5990 pacientů s Covidem. Pacienti s Covidem zabrali asi 12% akutních lůžek. Na 1 nemocnici připadá průměrně necelých 32 pacientů s Covidem. Lékařů bylo v ČR k roku 2017 42 021 (mimo zubařů) a sester 79 415 (mimo ostatních zdravotnických pracovníků). Na jednoho pacienta s Covidem připadá 7 lékařů a přes 13 zdravotních sester. A zdravotnictví nezvládá. Něco tady nehraje. Někdo se tady snaží věšet lidem bulíky na nos. Tak jsem si vzpomněl na epizodu z britského seriálu jistě pane premiére, kde nejlepší nemocnicí v Británii byla ta, která neměla ani jednoho pacienta. To je zřejmě i cíl politické reprezentace. Jinak si to nedokážu vysvětlit.
Albánská celní správa – Administrata doganore shqiptare
Hlavní odpovědností celních orgánů je dohled nad mezinárodním obchodem Albánské republiky, který přispívá k otevřenému a spravedlivému obchodu při provádění obchodních politik a politik ostatních odvětví albánské ekonomiky, které ovlivňují obchod a bezpečnost celého řetězce – za tímto účelem usilují celní orgány o ochranu finančních a environmentálních zájmů Albánské republiky před nekalým a nezákonným obchodem a současně podporují zákonnou obchodní činnost; zaručení bezpečnosti a ochrany Albánské republiky a jejích obyvatel, jakož i ochrany životního prostředí a v případě potřeby v úzké spolupráci s dalšími orgány; zachování správné rovnováhy mezi celními kontrolami a usnadnění zákonného obchodu.
Albánské celní orgány pro plnění své mise definují strategické zásady takto:
Zásada ochrany společnosti a finančních zájmů Albánské republiky;
Zásada podpory konkurenceschopnosti albánských společností;
Zásada dalšího usnadnění zákonného obchodu;
Zásada kontroly a řízení dodavatelského řetězce používaná pro mezinárodní pohyb zboží;
Zásada spolupráce, udržování, rozvíjení a posilování vzájemných vztahů mezi celními orgány a jinými vládními agenturami a mezi celními orgány a podnikatelskou komunitou;
VIDĚNÍ
Vize albánské celní správy má být:
plně v souladu s normami a osvědčenými postupy EU
moderní, profesionální, nestranný, čestný, důvěryhodný a nepoškozený veřejný orgán
podpůrný partner obchodní komunity a účinný správce společnosti a dodavatelského řetězce
Zpětný průlom (Studio Kroměříž)
Studio Kroměříž byl pořad ze začátku devadesátých let, jež “ nečekaným způsobem odpovídá na základní otázky a záhady lidské existence.“
Tato diskuze o „zpětném průlomu“ pochází z jeho prvního dílu.
Tohle je nelepší televizní debata všech dob. Zpětnost vůči průlomovosti. Všem autorům dodatečný velký dík. Škoda, že zde není nahraný celý a chybí tak kontext s předchozími myšlenkami. Opravdu velmi inspirativní. Až díky tomuto jsem opravdu identifikoval, co to je zpětný průlom a genetickou paměť tažných ptáků.
Jarní nákupy roušek jsou zlodějina. Zakázky mířily k firmám sídlící v daňových rájích, říká Šlachta
Jarní nákupy roušek jsou zlodějina. Zakázky mířily k firmám sídlící v daňových rájích, říká bývalý ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta
Robert Šlachta je bývalý český policista a celník, od ledna 2008 do června 2016 ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), od srpna 2016 do listopadu 2019 zástupce generálního ředitele Celní správy České republiky a vedoucí sekce pátrání Celní správy ČR. V roce 2021 založil hnutí Přísaha.
Policejní kariéra
Inspirován bratrem později nastoupil k policii, u níž sloužil dva roky do roku 1992 jako řadový policista na služebně v jihomoravských Pohořelicích. V roce 1992 pak přešel k Zásahové jednotce Policie ČR Správy Jihomoravského kraje. O tři roky později začal působit jako řadový policista v jednotce brněnské expozitury ÚOOZ. V roce 1998 povýšil na vedoucího oddělení zpracovávajícího drogovou trestnou činnost a v roce 2002 se stal vedoucím brněnské expozitury Národní protidrogové centrály.
Další povýšení následovalo v roce 2004, kdy odešel do Prahy jako zástupce ředitele pro výkon a trestní řízení Národní protidrogové centrály. Později se přesunul na místo zástupce ředitele Úřadu kriminální policie a vyšetřování. V roce 2007 se stal velitelem roku Policie ČR.
Od ledna 2008 nahradil Jana Kubice na postu ředitele ÚOOZ. V této pozici čelil několika pokusům o odvolání. V roce 2009 se ho snažil neúspěšně sesadit úřednický ministr vnitra Martin Pecina. V roce 2011 zase čelil podezření, že varoval známého před zatčením. Šlachta obvinění jednoznačně odmítl a celou věc označil za snahu o diskreditaci jeho osoby i ÚOOZ.
Patrně nejkontroverznější akcí, kterou ÚOOZ pod jeho velením uskutečnil, byl v červnu 2013 zásah na Úřadu vlády ČR a na mnoha dalších místech, při kterém byli zatčeni mimo jiné i šéfka Nečasova kabinetu Jana Nagyová a tři exposlanci ODS Petr Tluchoř, Marek Šnajdr a Ivan Fuksa. Tzv. kauza Nagyová vedla i k pádu vlády Petra Nečase. V březnu 2014 pak Petr Nečas prohlásil, že Šlachta byl v době zásahu těsně před odvoláním, protože selhal v boji s černým obchodem s alkoholem, důsledkem čehož měla být metanolová aféra. Šlachta jeho slova odmítl s tím, že vláda neodvolává ředitele ÚOOZ a že boj s černým obchodem s alkoholem vůbec není věcná příslušnost ÚOOZ.
V souvislosti s plány na reorganizaci policejních útvarů, při které došlo ke sloučení Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu s Útvarem odhalování korupce a finanční kriminality do jednotné Národní centrály boje proti organizovanému zločinu, požádal 10. června 2016 o uvolnění ze služby a odchod do civilu k 30. červnu 2016. Útvar po Šlachtovi dočasně vedl Milan Komárek, pak ÚOOZ jako samostatný orgán zanikl. V srpnu 2016 přijal nabídku na post náměstka generálního ředitele Celní správy ČR. Od 22. srpna byl zařazen na místo zástupce celního úřadu pro Pardubický kraj a od 1. září byl pověřen funkcí náměstka pro pátrání. V září 2019 však oznámil, že si ke konci listopadu téhož roku podal žádost o uvolnění ze služebního poměru. Důvody slíbil sdělit, až nebude ve služebním poměru. Zatím jen naznačil, že se nejednalo o nic společného s jeho působením u Celní správy ČR. Byla to prý směs toho, co se mu „pracovně i osobně dělo“. Na konci listopadu 2019 skutečně odešel do civilu. V následném rozhovoru uvedl, že k rozhodnutí ho vedla situace kolem zrušení ÚOOZ i následné dění kolem NCOZ.