Česko ohrožuje vztah se Slovenskem jen kvůli Ukrajině, řekl Fico

Česká vládní garnitura se rozhodla ohrozit slovensko-české vztahy jen proto, že má zájem podporovat válku na Ukrajině, prohlásil ve středu večer slovenský premiér Robert Fico. Reagoval tak na rozhodnutí české vlády přerušit na neurčito společná zasedání, která byla zvykem při dobrých vztazích mezi oběma zeměmi. Bratislava prý přitom jen mluví o míru.

Česko ohrožuje vztah se Slovenskem jen kvůli Ukrajině, řekl Fico | (1:23) | video: Facebook/Robert FIco
„Česká vláda nám dnes večer oznámila, že odkládá na neurčito společné jednání české a slovenské vlády, které se mělo konat v dubnu tohoto roku v České republice. Jako důvod uvedla rozdílné názory české a slovenské vlády na válku na Ukrajině,“ řekl Fico na Facebooku a obrátil se přímo na Fialu.

„Vážený pane předsedo české vlády pane Fialo, vztahy mezi našimi občany, Čechy a Slováky jsou jedinečné, historicky osvědčené, jsou půjčkami vzájemné důvěry. Jsou plné přátelství, příbuzenských vztahů a porozumění. Slovenská vláda nebude nikdy, opakuji nikdy, vystavovat takto hluboké slovensko-české vztahy žádnému ohrožení,“ řekl.

Bere prý na vědomí, že se je česká garnitura rozhodla ohrozit „jen proto, že má zájem podporovat válku na Ukrajině, zatímco slovenská vláda otevřeně hovoří o míru“. „Vaše rozhodnutí neovlivní naši suverénní slovenskou zahraniční politiku. Vážený pane premiére Fialo, česká vláda je na Slovensku kdykoliv vítána a naše vztahy na Slovensku nebudeme zatěžovat rozdílnými pohledy na svět, které nemají nic společného se slovensko-českým soužitím,“ dodal Fico.
Fialův kabinet své rozhodnutí dočasně nepořádat společné zasedání české a slovenské vlády oznámil po středečním jednání. „Není možné zastírat, že existují rozdílné názory na některá klíčová zahraničněpolitická témata,“ uvedl premiér. Ministr zahraničí Jan Lipavský pak výslovně zmínil jednání šéfa slovenské diplomacie Juraje Blanára s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem v Turecku.
Česko ohrožuje vztah se Slovenskem jen kvůli Ukrajině, řekl Fico | (1:23) | video: Facebook/Robert FIco
„Česká vláda nám dnes večer oznámila, že odkládá na neurčito společné jednání české a slovenské vlády, které se mělo konat v dubnu tohoto roku v České republice. Jako důvod uvedla rozdílné názory české a slovenské vlády na válku na Ukrajině,“ řekl Fico na Facebooku a obrátil se přímo na Fialu.

„Vážený pane předsedo české vlády pane Fialo, vztahy mezi našimi občany, Čechy a Slováky jsou jedinečné, historicky osvědčené, jsou půjčkami vzájemné důvěry. Jsou plné přátelství, příbuzenských vztahů a porozumění. Slovenská vláda nebude nikdy, opakuji nikdy, vystavovat takto hluboké slovensko-české vztahy žádnému ohrožení,“ řekl.

Česko mění vztah se Slovenskem kvůli jeho otočce na východ po nástupu Fica

Bere prý na vědomí, že se je česká garnitura rozhodla ohrozit „jen proto, že má zájem podporovat válku na Ukrajině, zatímco slovenská vláda otevřeně hovoří o míru“. „Vaše rozhodnutí neovlivní naši suverénní slovenskou zahraniční politiku. Vážený pane premiére Fialo, česká vláda je na Slovensku kdykoliv vítána a naše vztahy na Slovensku nebudeme zatěžovat rozdílnými pohledy na svět, které nemají nic společného se slovensko-českým soužitím,“ dodal Fico.

Fialův kabinet své rozhodnutí dočasně nepořádat společné zasedání české a slovenské vlády oznámil po středečním jednání. „Není možné zastírat, že existují rozdílné názory na některá klíčová zahraničněpolitická témata,“ uvedl premiér. Ministr zahraničí Jan Lipavský pak výslovně zmínil jednání šéfa slovenské diplomacie Juraje Blanára s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem v Turecku.

Slovensko je pro nás bratrská země, ale s Ficem nesouzníme, řekl Fiala

Za jednání s členy ruského režimu si Blanár i s Ficem vysloužili kritiku na Slovensku i mimo něj. Fico to však obhajoval coby suverénní politiku. Ruska se ovšem zastává dlouhodobě, odmítá posílat vojenskou pomoc napadené Ukrajině a v minulosti třeba řekl, že mír vždy přichází z Východu.

Slovenský ministr životního prostředí Tomáš Taraba k přerušení společných jednání Slováků a Čechů uvedl, že ve schůzích stejně nevidí žádný smysl. „Po právní stránce nemá žádnou právní legitimitu a je to spíše debatní kroužek, který má ukázat privilegovanou blízkost. Samozřejmě, že čím budeme dál od rozdělení společného státu, tak ta privilegovanost bude vyprchávat a nahradí ji normální vztah,“ řekl nominant nacionalistické Slovenské národní strany.

Budeme ztrácet přátele, varuje prezidentka
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová bude podle svého mluvčího usilovat o upevnění vztahů mezi ČR a Slovenskem. „Když hodnotově oslabíme zahraniční politiku, můžeme ztrácet přátele. Je mi líto, že se to děje. Ze své pozice se nadále budu snažit naše vztahy upevňovat,“ uvedla.

Lídr slovenské opozice Michal Šimečka k rozhodnutí české vlády řekl, že je to „asi nejhorší moment od vzniku samostatné České republiky a Slovenska“. „Kvůli krokům, které Fico spolu s ministrem Blanárem udělali, se česká vláda rozhodla zrušit společná jednání s naší vládou. Je to obrovská ostuda a poškození vzájemných vztahů,“ napsal šéf strany Progresivní Slovensko, který je také místopředsedou slovenského parlamentu.

Fica pak Šimečka přirovnal k někdejšímu slovenskému premiérovi Vladimíru Mečiarovi, za jehož vládnutí v 90. letech čelilo Slovensko kritice západních zemí kvůli deficitu demokracie. „Mečiarovi trvalo pět let, než ze Slovenska udělal černou díru na mapě Evropy. Robert Fico ho dokázal dohnat za pět měsíců,“ míní. Fico se počtvrté stal ministerským předloni loni v říjnu po vítězství své strany v předčasných parlamentních volbách.
Šimečka podle svých slov ve čtvrtek pojede do Prahy, kde má naplánovány schůzky s představiteli českého parlamentu a vlády. Na nich chce hovořit také o tom, že řada lidí na Slovensku má jasné proevropské a demokratické hodnoty.

„Česká vláda nám dnes večer oznámila, že odkládá na neurčito společné jednání české a slovenské vlády, které se mělo konat v dubnu tohoto roku v České republice. Jako důvod uvedla rozdílné názory české a slovenské vlády na válku na Ukrajině,“ řekl Fico na Facebooku a obrátil se přímo na Fialu.

„Vážený pane předsedo české vlády pane Fialo, vztahy mezi našimi občany, Čechy a Slováky jsou jedinečné, historicky osvědčené, jsou půjčkami vzájemné důvěry. Jsou plné přátelství, příbuzenských vztahů a porozumění. Slovenská vláda nebude nikdy, opakuji nikdy, vystavovat takto hluboké slovensko-české vztahy žádnému ohrožení,“ řekl.

Česko mění vztah se Slovenskem kvůli jeho otočce na východ po nástupu Fica

Bere prý na vědomí, že se je česká garnitura rozhodla ohrozit „jen proto, že má zájem podporovat válku na Ukrajině, zatímco slovenská vláda otevřeně hovoří o míru“. „Vaše rozhodnutí neovlivní naši suverénní slovenskou zahraniční politiku. Vážený pane premiére Fialo, česká vláda je na Slovensku kdykoliv vítána a naše vztahy na Slovensku nebudeme zatěžovat rozdílnými pohledy na svět, které nemají nic společného se slovensko-českým soužitím,“ dodal Fico.

Fialův kabinet své rozhodnutí dočasně nepořádat společné zasedání české a slovenské vlády oznámil po středečním jednání. „Není možné zastírat, že existují rozdílné názory na některá klíčová zahraničněpolitická témata,“ uvedl premiér. Ministr zahraničí Jan Lipavský pak výslovně zmínil jednání šéfa slovenské diplomacie Juraje Blanára s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem v Turecku.

Slovensko je pro nás bratrská země, ale s Ficem nesouzníme, řekl Fiala

Za jednání s členy ruského režimu si Blanár i s Ficem vysloužili kritiku na Slovensku i mimo něj. Fico to však obhajoval coby suverénní politiku. Ruska se ovšem zastává dlouhodobě, odmítá posílat vojenskou pomoc napadené Ukrajině a v minulosti třeba řekl, že mír vždy přichází z Východu.

Slovenský ministr životního prostředí Tomáš Taraba k přerušení společných jednání Slováků a Čechů uvedl, že ve schůzích stejně nevidí žádný smysl. „Po právní stránce nemá žádnou právní legitimitu a je to spíše debatní kroužek, který má ukázat privilegovanou blízkost. Samozřejmě, že čím budeme dál od rozdělení společného státu, tak ta privilegovanost bude vyprchávat a nahradí ji normální vztah,“ řekl nominant nacionalistické Slovenské národní strany.

Budeme ztrácet přátele, varuje prezidentka
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová bude podle svého mluvčího usilovat o upevnění vztahů mezi ČR a Slovenskem. „Když hodnotově oslabíme zahraniční politiku, můžeme ztrácet přátele. Je mi líto, že se to děje. Ze své pozice se nadále budu snažit naše vztahy upevňovat,“ uvedla.

Lídr slovenské opozice Michal Šimečka k rozhodnutí české vlády řekl, že je to „asi nejhorší moment od vzniku samostatné České republiky a Slovenska“. „Kvůli krokům, které Fico spolu s ministrem Blanárem udělali, se česká vláda rozhodla zrušit společná jednání s naší vládou. Je to obrovská ostuda a poškození vzájemných vztahů,“ napsal šéf strany Progresivní Slovensko, který je také místopředsedou slovenského parlamentu.

Slovenský premiér Robert Fico zkritizoval rozhodnutí české vlády zrušit společné konzultace. (6. března 2024)
Setkání lídrů V4. Zleva Robert Fico, Donald Tusk, Petr Fiala a Viktor Orbán. (27. února 2024)
Francouzský prezident Emmanuel Macron v Praze jednal s premiérem Petrem Fialou
Tisková konference summitu zástupců zemí Visegrádské skupiny V4. Na snímku premiér Robert Fico (27. února 2024)
24 fotografií
Fica pak Šimečka přirovnal k někdejšímu slovenskému premiérovi Vladimíru Mečiarovi, za jehož vládnutí v 90. letech čelilo Slovensko kritice západních zemí kvůli deficitu demokracie. „Mečiarovi trvalo pět let, než ze Slovenska udělal černou díru na mapě Evropy. Robert Fico ho dokázal dohnat za pět měsíců,“ míní. Fico se počtvrté stal ministerským předloni loni v říjnu po vítězství své strany v předčasných parlamentních volbách.

zavřít ×
Šimečka podle svých slov ve čtvrtek pojede do Prahy, kde má naplánovány schůzky s představiteli českého parlamentu a vlády. Na nich chce hovořit také o tom, že řada lidí na Slovensku má jasné proevropské a demokratické hodnoty.

Britský velvyslanec kritizoval Fica za výroky o Západu. Premiéra to „šokuje“

„Vláda Slovenské republiky vede Slovensko do izolace, pálí mosty se sousedy, zbavuje se spojenců a vážně poškozuje národně-státní zájmy,“ napsal také dlouholetý diplomat Ivan Korčok, který byl v letech 2020 až 2022 šéfem slovenské diplomacie a nyní kandiduje na slovenského prezidenta.

Podle Pavlíny Janebové z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) je přerušení mezivládních konzultací poměrně razantní signál zhoršení bilaterálních vztahů mezi Českem a Slovenskem. „V kontextu nedávného jednání premiérů zemí Visegrádské skupiny v Praze je to poměrně překvapivý krok. Nicméně setkání Juraje Blanára se Sergejem Lavrovem se uskutečnilo až po jednání V4,“ řekla Janebová.

Další eskalaci a zhoršení vzájemné spolupráce však nečeká. „Slovákům na bilaterálních vztazích s Českem poměrně dost záleží,“ dodala.

Slovensko si předvolalo velvyslankyni
Slovenská diplomacie si ve středu předvolalo nizozemskou velvyslankyni na Slovensku Gabriellu Sancisiovou kvůli akci pořádané v Česku. Tlumočila jí „výhrady vůči shromáždění připravovanému na půdě nizozemské ambasády v České republice zaměřenému na hodnocení politické situace na Slovensku,“ píše resort na Facebooku. Zmíněné akce se zúčastní slovenský exministr zahraničí Rastislav Káčer a Juraj Rizman, partner prezidentky Zuzany Čaputové.

Bratislava prý odmítá takovéto „zasahování do vnitřních záležitostí“ Slovenska. „Zároveň vyjadřuje znepokojení nad jednáním organizátorů, kteří na politicky orientovanou akci s cílem hodnotit politickou situaci na Slovensku pozvali diplomatické zástupce členských zemí Evropské unie působících v České republice s výjimkou velvyslanectví Slovenské republiky v České republice,“ dodává s tím, že jde o vtahování diplomatického sboru zemí EU do jednostranné politicky motivované prezentace Slovenska a že je to nepřijatelné.

Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/fico-vlada-fiala-spolecne-zasedani-ukrajina-roztrzka-valka-rusko.A240306_205705_zahranicni_remy

hlavní město Maďarska Budapešt

Ostřihom byl první, ale nejvíce korunovali v Székesfehérváru, zatímco jsme utíkali z Turků do Bratislavy.

Ostřihom - zdroj: Fortepan, Ödön Glatz
Ostřihom – zdroj: Fortepan, Ödön Glatz

Ačkoli mnoho lidí věří, že Budín byl vždy nejdůležitějším městem v Maďarsku, jediným hlavním městem, rozhodně tomu tak není. Královské sídlo a státní správa se za posledních tisíc let země objevily na několika místech, takže se podívejme v chronologickém pořadí, okořeněném historickými příběhy, která města byla důležitější než Budapešť.

Maďaři přicházející do Karpatské kotliny založili v 90. letech několik knížecích rezidencí. Jedním z nich byl Budín, který byl postaven na základech bývalého římského aquincum. Princ Géza zároveň upřednostňoval Ostřihom více než Budín, protože se zde narodil i jeho syn Vajk a také založil první církevní středisko křesťanského Maďarska, Ostřihomskou arcidiecézu. Ačkoli většina úkolů státní správy byla v prvních desetiletích maďarského království prováděna z Ostřihomu, sv. Štěpán už určil nové korunovační centrum a postavil baziliku v Székesfehérváru. Toto město se tak stalo třetím významným centrem středověkého Maďarska, kde bylo korunováno a uloženo několik králů Árpádházy a dokonce se konalo několik parlamentů. Například zde byl v roce 1222 představen Zlatý býk, který zaručoval privilegia šlechticů. V prvních třech stoletích můžeme říci, že králové byli na těchto třech místech nejvíce a podle svých preferencí uskutečňovali různý vývoj v jednom či druhém městě. Tato situace skončila tatarskou invazí, protože IV. Béla se rozhodl natrvalo přesunout mincovnu, státní aparát a korunovační scénu ve Fehérváru, které byly dříve postaveny v Ostřihomu, do Budína a tam postaveného dobře bráněného hradu. Tím se význam Ostřihomu trvale ztratil, ve městě zůstalo pouze centrum kostela. Ačkoli sám král zůstal na budínském hradě málo, postavil s manželkou luxusní visegrádské sídlo, kde raději zůstali. kde došlo k odlišnému vývoji v jiném městě. Tato situace skončila tatarskou invazí, protože IV. Béla se rozhodl natrvalo přesunout mincovnu, státní aparát a korunovační scénu ve Fehérváru, které byly dříve postaveny v Ostřihomu, do Budína a tam postaveného dobře bráněného hradu. Tím se význam Ostřihomu trvale ztratil, ve městě zůstalo pouze centrum kostela. Přestože samotný král zůstal na budínském hradě málo, postavil s manželkou luxusní visegrádské sídlo, kde raději zůstali. kde došlo k odlišnému vývoji v jiném městě. Tato situace skončila tatarskou invazí, protože IV. Béla se rozhodl trvale přemístit mincovnu, státní aparát a korunovační scénu ve Fehérváru do Budína a tam vybudovaného dobře bráněného hradu. Tím se význam Ostřihomu trvale ztratil, ve městě zůstalo pouze centrum kostela. Přestože samotný král zůstal na budínském hradě málo, postavil s manželkou luxusní visegrádské sídlo, kde raději zůstali. Tím se význam Ostřihomu trvale ztratil, ve městě zůstalo pouze centrum kostela. Přestože samotný král zůstal na budínském hradě málo, postavil s manželkou luxusní visegrádské sídlo, kde raději zůstali. Tím se význam Ostřihomu trvale ztratil, ve městě zůstalo pouze centrum kostela. Přestože samotný král zůstal na budínském hradě málo, postavil s manželkou luxusní visegrádské sídlo, kde raději zůstali.  Je zajímavé, že později Károly Róbert a Lajos Nagy upřednostňovali pobyt ve visegrádské citadele, takže se budínský palác stal jakýmsi symbolickým centrem. Samotný král Matyáš strávil spoustu času v ohybu Dunaje, ačkoli se o záležitosti země staral hlavně z Budína, kde ho během kampaní jako vládnoucího správce zastupoval také stálý guvernér.

Ulice Nádor - zdroj: Fortepan, Maďarské geografické muzeum
Ulice Nádor – zdroj: Fortepan, Maďarské geografické muzeum

Paralelní vývoj královských měst byl ukončen tureckou vládou. Ostřihom, Budín a Székesfehérvár byli také obsazeni Turky a oligarchy, kteří právě vládli a považovali se za maďarské krále, jako János Szapolyai. Rakouský panovník Ferdinand I., který nebyl schopen znovu získat Budín, se v roce 1536 přestěhoval do Bratislavy a město jmenoval svým královským sídlem. Bratislava se na mnoho staletí stala hlavním městem Maďarského království. Do roku 1830 zde bylo korunováno jedenáct králů a osm královen a od roku 1608 se zde zachovala také svatá koruna. Je zajímavé, že v bratislavském parlamentu zazněl také vynikající projev Istvána Széchenyiho, považovaného za největšího Maďara, kde nabídl svůj roční příjem na podporu Maďarské akademie. V XIX. V 19. století mělo Maďarsko také jakési dvojité centrum: V období 1848-49 se nejdůležitější rozhodnutí a události odehrály hlavně v Budě a Pešti a až do konce několika týdnů byla dokonce v Debrecínu ustanovena revoluční maďarská vláda Lajose Kossutha. Kromě toho si ale téměř všichni šlechtici udržovali bydliště v Bratislavě, které po událostech roku 1849 navštěvoval habsburský dvůr poměrně často. Nadřazenost Budína a Pešti se ukázala až po roce 1867, kdy byl královský zákonodárce přenesen do dnešního hlavního města a došlo zde ke korunovaci Františka Josefa. Poté privilegia Bratislavy, zejména kvůli zlatému věku Budapešti, postupně upadala. Kromě toho si ale téměř všichni šlechtici udržovali bydliště v Bratislavě, které po událostech roku 1849 navštěvoval habsburský dvůr poměrně často. Nadřazenost Budína a Pešti se zjevila až po roce 1867, kdy byl královský zákonodárce přenesen do dnešního hlavního města a došlo zde ke korunovaci Františka Josefa. Poté privilegia Bratislavy, zejména kvůli zlatému věku Budapešti, postupně upadala. Kromě toho si ale téměř všichni šlechtici udržovali bydliště v Bratislavě, které po událostech roku 1849 navštěvoval habsburský dvůr poměrně často. Nadřazenost Budína a Pešti se ukázala až po roce 1867, kdy byl královský zákonodárce přenesen do dnešního hlavního města a došlo zde ke korunovaci Františka Josefa. Poté privilegia Bratislavy, zejména kvůli zlatému věku Budapešti, postupně upadala.

Bratislava, zdroj: Fortepan, Maďarské geografické muzeum
Bratislava, zdroj: Fortepan, Maďarské geografické muzeum

Spojením Budína, Óbudy a Pešti začal v dnešním hlavním městě od roku 1873 obrovský rozvoj: byl postaven parlament, opera, Vigadó, některé naše mosty a tehdejší Andrássyho třída, která byla uctívána jako bulvár. Za několik desetiletí vzrostla populace města z 250 000 na téměř jeden milion a německá převaha byla pomalu nahrazována homogenní maďarsky mluvící populací. Oslavy tisíciletí v roce 1896 a světová výstava učinily z Budapešti skutečnou evropskou metropoli, jejíž význam a národní vliv se po roce 1919 a Trianonu ještě zvýšil.