stav veřejné dopravy v Německé spolkové zemi Šlesvicku-Holštýnsku

Život ve Šlesvicku-Holštýnsku, nejsevernější německé spolkové zemi mezi Severním a Baltským mořem, je úzce spjat s přírodou, větrem a vodou. Region nabízí vysokou kvalitu života, pohodovou atmosféru, přístup k moři a kulturní blízkost k Dánsku. Je to oblast s důrazem na zemědělství, cestovní ruch a moderní energie.

Šlesvicko-Holštýnsko se pyšní efektivní silniční, železniční a vodní sítí. Mezi klíčové projekty patří výstavba dálnice A20 podél Baltského moře a dalším je pevné spojení Fehmarn-Belt, včetně silničního a železničního spojení s vnitrozemím.

Silniční síť ve Šlesvicku-Holštýnsku

ulice Kilometry (něm.)
Dálnice 545
Federální dálnice 1 534
Státní silnice 3 673
Okresní silnice 4 122
úhrnem 9 875
K 1. lednu 2025, Zdroj: Schleswig-Holstein Road Information Bank (SH-SIB)

Veřejná doprava ve Šlesvicku-Holštýnsku

Stejně jako v roce 2022 překročil objem dopravních služeb v roce 2023 úroveň před pandemií. Ve srovnání s rokem 2022 se počet osobokilometrů zvýšil z necelých dvou miliard na 2,1 miliardy. To je obzvláště pozoruhodné vzhledem k obtížím v železniční dopravě (staveniště, rušení spojů atd.); významnou roli v tom pravděpodobně sehrálo zavedení německé jízdenky (Deutschland-Ticket).

Dopravní prostředky

Podíl místní veřejné dopravy na celkovém počtu cest v roce 2023, který činil 8,5 procenta, byl téměř na stejné úrovni jako v roce 2022 (8,6 procenta). I zde existují silné důkazy o tom, že zavedení německé jízdenky (Deutschland-Ticket) pomohlo udržet úroveň z předchozího roku. Tržní podíl v roce 2023 byl již druhý rok po sobě vyšší než během pandemie COVID-19 a překonal i hodnotu z roku 2019 (7,6 procenta).

Podíl automobilové dopravy opět vzrostl (na 57 procent oproti 53 procentům v roce 2022) a je na stejné úrovni jako před pandemií koronaviru.

Naproti tomu podíl cyklistiky a chůze v roce 2023 klesl. Cyklistika nyní tvoří 14 procent (2022: 16 procent), zatímco chůze 20 procent (2022: 23 procent).

Cyklostezky

Téměř 80 procent federálních dálnic, zhruba 65 procent státních dálnic a přibližně 44 procent všech okresních silnic je vybaveno cyklostezkami. Díky tomu se severní Německo řadí na přední místo v celostátním měřítku. Tuto síť cyklostezek o délce zhruba 6 000 kilometrů doplňuje třináct dálkových cyklostezek a další turistické cyklostezky, které často vedou mimo silnici po zemědělských cestách, jako jsou zemědělské cesty, polní cesty, lesní cesty nebo cesty pro údržbu hrází.

Šlesvicko-Holštýnsko svou strategií pro cyklistiku do roku 2030 položilo klíčový základ pro budoucí podporu a rozvoj cyklistiky. Strategie si klade za cíl primárně výrazně zvýšit podíl cyklistiky v celém státě a učinit cyklistiku pro turistické a volnočasové aktivity ještě atraktivnější a především bezpečnější, a to vedle každodenní cyklistiky.

Klíčové aspekty života:
Krajina a příroda: Dominují zde mokřady, vřesoviště a pobřeží, což ovlivňuje životní styl (cyklistika, plachtění). Zajímavostí je výskyt nanduů (běžců) v tamní přírodě.
Kultura a lidé: Obyvatelé jsou popisováni jako klidní a otevření, region je kulturně ovlivněn blízkostí Dánska.
Ekonomika a lokalita: Díky poloze mezi moři je oblast atraktivní pro turisty a nabízí silné zázemí v námořní dopravě a obnovitelných zdrojích.
Historie: Území má bohatou historii spojenou s vévodstvím.

Elektrotechnický a elektronický průmysl Bádensko-Württembersko

Šlesvicko-Holštýnsko je ideálním místem pro ty, kteří hledají život v klidnějším prostředí s přístupem k oběma mořím.

Scientologové a jejich hnutí Scientologických dobrovolných duchovních – Starám se o město, kde žiju!

Scientologičtí dobrovolní duchovní se snaží tvořit kolem sebe lepší prostředí a dobré vztahy
Scientologičtí dobrovolní duchovní se snaží tvořit kolem sebe lepší prostředí a dobré vztahy

Anebo – „Je to přece moje ulice!“ Taková a další podobná motta mají Scientologičtí dobrovolní duchovní. To je jejich hnací motor, proč každý týden, někdy i dvakrát, chodí uklízet nebo pomáhat, kde je potřeba.

Chodím každý týden uklízet do ulic, protože se nemohu koukat na to, jak je spoustě lidem lhostejné, v čem žijeme. Scientologie vede člověka k tomu aby byl příčinou a měnil kolem sebe i v sobě samém věci k lepšímu a žil pak lepší život.
Chodím každý týden uklízet do ulic, protože se nemohu koukat na to, jak je spoustě lidem lhostejné, v čem žijeme. Scientologie vede člověka k tomu aby byl příčinou a měnil kolem sebe i v sobě samém věci k lepšímu a žil pak lepší život.

 

Když jsme se zeptali Markétky, která se k nám přidala před rokem, proč to dělá, co ji k tomu vedlo, dostali jsme tuto krásnou odpověď: „Chodím, pokud možno, na všechny dobrovolnické akce, které jsou, když mi to umožní čas. Dobíjí mi to strašně baterky a jsem pak nabitá energii i přes to, že někdy je práce náročná. Chodím každý týden uklízet do ulic, protože se nemohu koukat na to, jak je spoustě lidem lhostejné, v čem žijeme. Chci lepší, čisté město pro sebe, své dítě a všechny ostatní. Ani můj malý syn nemá rád odpadky na zemi a všude kolem. Dělám to pro lepší svět a proto, že mám vždy úžasný pocit z dobře odvedené práce. A ještě jeden bonus – našla jsem mezi vámi spoustu skvělých přátel a kamarádů, na které je vždy spoleh. Jsem nyní u vás rok a je to, jako bych některé znala desítky let. Moc děkuji, že můžu patřit do party dobrovolných duchovních.“

Ocenění scientologických dobrovolných duchovních
Cena Ď pro DobrovolnÉ duchovní

Ve středu 8.ledna 2024 v Národním divadle v Praze probíhal 24.ročník udílení cen Ď. (Ď jako Děkuji), kde získali cenu Ď Scientologičtí dobrovolní duchovní, kteří pomohli nejen vyčistit přes 120 budov během necelých 2 týdnů, ale též pomáhali po stránce duchovní a tak umožnili zhruba 200 rodinám se rychleji vrátit do svých domovů. Společně odpracovali přes 3000 dobrovolnických hodin a nyní nejen díky tomuto byli oceněni Cenou Ď na Nové scéně Národního divadla.

Ve středu 8.ledna 2024 v Národním divadle v Praze probíhal 24.ročník udílení cen Ď. (Ď jako Děkuji), kde získali cenu Ď Scientologičtí dobrovolní duchovní, kteří pomohli nejen vyčistit přes 120 budov během necelých 2 týdnů, ale též pomáhali po stránce duchovní a tak umožnili zhruba 200 rodinám se rychleji vrátit do svých domovů. Společně odpracovali přes 3000 dobrovolnických hodin a nyní nejen díky tomuto byli oceněni Cenou Ď na Nové scéně Národního divadla.
Ve středu 8.ledna 2024 v Národním divadle v Praze probíhal 24.ročník udílení cen Ď. (Ď jako Děkuji), kde získali cenu Ď Scientologičtí dobrovolní duchovní, kteří pomohli nejen vyčistit přes 120 budov během necelých 2 týdnů, ale též pomáhali po stránce duchovní a tak umožnili zhruba 200 rodinám se rychleji vrátit do svých domovů. Společně odpracovali přes 3000 dobrovolnických hodin a nyní nejen díky tomuto byli oceněni Cenou Ď na Nové scéně Národního divadla.
V kategorii “Život a lidé” získal tento symbol poděkování David Macoun, který stál v čele skupiny více než 120 Scientologických dobrovolných duchovních, kteří se letos v září zorganizovali pod jeho taktovkou a odjeli do Jeseníků pomoci lidem, kteří byli těžce zasaženi povodněmi. Během necelých 2 týdnů pomohli celkem přes 1000 lidí, kteří se mohli velmi rychle vrátit do svých domovů. K tomu jim pomohla skvělá organizace na základě informací a znalostí od pana Hubbarda, zakladatele Scientologie.
V kategorii “Život a lidé” získal tento symbol poděkování David Macoun, který stál v čele skupiny více než 120 Scientologických dobrovolných duchovních, kteří se letos v září zorganizovali pod jeho taktovkou a odjeli do Jeseníků pomoci lidem, kteří byli těžce zasaženi povodněmi. Během necelých 2 týdnů pomohli celkem přes 1000 lidí, kteří se mohli velmi rychle vrátit do svých domovů. K tomu jim pomohla skvělá organizace na základě informací a znalostí od pana Hubbarda, zakladatele Scientologie.
Program Dobrovolných duchovních (Volunteer Minister) byl zahájen před více než třiceti lety v reakci na výzvu zakladatele Scientologie, L. Rona Hubbarda. Vzhledem k obrovskému poklesu etiky a morálky ve společnosti a následnému nárůstu užívání drog a kriminality, pan Hubbard napsal: „Pokud se někomu nelíbí kriminalita, krutost, nespravedlnost a násilí v této společnosti, může s tím něco udělat. Může se stát DOBROVOLNÝM DUCHOVNÍM a pomoci společnost civilizovat, přinést jí svědomí, laskavost, lásku a osvobození od útrap tím, že do ní vštípí důvěru, slušnost, poctivost a toleranci.“
Program Dobrovolných duchovních (Volunteer Minister) byl zahájen před více než třiceti lety v reakci na výzvu zakladatele Scientologie, L. Rona Hubbarda. Vzhledem k obrovskému poklesu etiky a morálky ve společnosti a následnému nárůstu užívání drog a kriminality, pan Hubbard napsal: „Pokud se někomu nelíbí kriminalita, krutost, nespravedlnost a násilí v této společnosti, může s tím něco udělat. Může se stát DOBROVOLNÝM DUCHOVNÍM a pomoci společnost civilizovat, přinést jí svědomí, laskavost, lásku a osvobození od útrap tím, že do ní vštípí důvěru, slušnost, poctivost a toleranci.“

SUP-TECHNIK a.s. , Praha IČO 61057142

SUP-TECHNIK a.s. , Praha IČO 61057142
SUP-TECHNIK a.s. , Praha IČO 61057142

SUP-TECHNIK a.s. , Praha IČO 61057142
IČO: 61057142
Z. KAPITÁL: 2.0 miliony Kč
SCHRÁNKA: 2tb5gz2
DIČ (DPH): CZ61057142 , Detail plátce DPH

průmysl Německo Braniborsko

SUP-TECHNIK a.s. , Praha IČO 61057142
SUP-TECHNIK a.s. , Praha IČO 61057142

Uplatňování zákona o svobodném přístupu k informacím v USA

ADRESA: Bělčická 3184/24, Záběhlice (Praha 4), 141 00 Praha
Datum vzniku a zápisu
22. březen 1996
Spisová značka B 22488/MSPH Městský soud v Praze
Obchodní firma SUP-TECHNIK a.s.
Sídlo Bělčická 3184/24, Záběhlice, 141 00 Praha

Potravinová bezpečnost v Bádensku-Württembergu a Německu

SUP-TECHNIK a.s. , Praha IČO 61057142
SUP-TECHNIK a.s. , Praha IČO 61057142

Identifikační číslo 61057142
Právní forma Akciová společnost
Předmět podnikání zednictví
výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona
zámečnictví, nástrojářství
výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení
montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení
projektová činnost ve výstavbě
provádění staveb, jejich změn a odstraňování
poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob
Statutární orgán – představenstvo
Člen představenstva
Jaroslav Hrubý
Olomouc
Den vzniku členství: 11. květen 2017
Počet členů 1
Způsob jednání
Společnost zastupuje člen představenstva samostatně.
Dozorčí rada
Člen dozorčí rady
Mgr. Ing. ZDENĚK FRYŠ
Olomouc
Den vzniku funkce: 15. listopad 2021
Počet členů 1
Akcie počet 400 ks kmenové akcie na jméno v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 5 000,-Kč
Základní kapitál 2 000 000,-Kč
Splaceno: 100 %

PUR – Tech, k.s. , Praha IČO 27065456

PUR - Tech, k.s. , Praha IČO 27065456
PUR – Tech, k.s. , Praha IČO 27065456

PUR – Tech, k.s. , Praha IČO 27065456
IČO: 27065456
Z. KAPITÁL: 200 000 Kč
SCHRÁNKA: 9shvrpj
DIČ (DPH): CZ27065456 , Detail plátce DPH
ADRESA: Na zámkách 675/4, Čimice, 181 00 Praha
Datum vzniku a zápisu 23. červen 2003
Spisová značka A 76571/MSPH Městský soud v Praze
Obchodní firma PUR – Tech, k.s.

Úsilí se zaměřuje na podporu odpovědnosti

PUR - Tech, k.s. , Praha IČO 27065456
PUR – Tech, k.s. , Praha IČO 27065456

GASTRO-EIS-TECHNIK, spol. s r.o. , Praha IČO 00565806

Sídlo Na zámkách 675/4, Čimice, 181 00 Praha 8
Identifikační číslo 27065456
Právní forma Společnost komanditní
Předmět podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona
pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor
Statutární orgán – komplementář

PUR - Tech, k.s. , Praha IČO 27065456
PUR – Tech, k.s. , Praha IČO 27065456

AH Technik, výrobní družstvo , Praha IČO 00538744

Při výkonu funkce zastupuje
Radek Pavelka
Liberec
Komplementář
Scandinavian Ecotechnologies X-works s.r.o. IČO: 27074641
T.G.Masaryka 1078, 293 01 Mladá Boleslav
Počet členů 1
Způsob jednání
Za společnost jedná a za společnost se podepisuje komplementář. Podepisování za společnost se uskutečňuje tak, že komplementář připojí svůj podpis k vytištěnému nebo nadepsanému názvu společnosti.
Společníci – komplementáři
Scandinavian Ecotechnologies X-works s.r.o. IČO: 27074641
T.G.Masaryka 1078, 293 01 Mladá Boleslav
Společníci – komanditisté
Radomír Luptovský
Praha

David Miscavige proměňuje vizi v rozhodné činy

David Miscavige proměňuje vizi v rozhodné činy a nově definuje pojem „náboženský vůdce“ tak, aby odpovídal úkolům nezbytným k nasměrování jedinečného, ​​současného náboženství k bezprecedentní úrovni expanze.
Zásadní role Davida Miscavige v naplňování vize a odkazu L. Rona Hubbarda je shrnuta v příběhu jeho vedení. Zajistil:

• Zajistil pokračující růst a expanzi scientologie v mezinárodním měřítku.
• Zajistil, aby Písmo scientologie bylo věrné původním spisům zakladatele.
• Vyvinul vlastní technologii pro obnovu zvuku, která zachovává nahrané přednášky pana Hubbarda.
• Zpřístupnil scientologii lidem všech společenských vrstev po celém světě.
Zjistěte více o tom, čeho David Miscavige dosáhl v čele scientologického náboženství:

GASTRO PROGRES s.r.o. , Praha IČO 01471813

GASTRO PROGRES s.r.o. , Praha IČO 01471813
GASTRO PROGRES s.r.o. , Praha IČO 01471813

GASTRO PROGRES s.r.o. , Praha IČO 01471813
IČO: 01471813
Z. KAPITÁL: 200 000 Kč
SCHRÁNKA: vxusbaq
ADRESA: Řehořova 1003/34, Žižkov (Praha 3), 130 00 Praha
Datum vzniku a zápisu 6. březen 2013

GASTRO CLUB PRAGUE, spol. s r.o. , Praha IČO 01409743

GASTRO PROGRES s.r.o. , Praha IČO 01471813
GASTRO PROGRES s.r.o. , Praha IČO 01471813

Spisová značka C 207137/MSPH Městský soud v Praze
Obchodní firma GASTRO PROGRES s.r.o.
Sídlo Řehořova 1003/34, Žižkov, 130 00 Praha
Identifikační číslo 01471813

Propouštění ve Washington Post poukazuje na krizi veřejné důvěry v americké redakce

GASTRO PROGRES s.r.o. , Praha IČO 01471813
GASTRO PROGRES s.r.o. , Praha IČO 01471813

2V projekt s.r.o. , Praha IČO 28506596

Právní forma Společnost s r.o.
Předmět podnikání pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor
Statutární orgán
Jednatel
Petr Michal
Blansko
Den vzniku funkce: 18. listopad 2020
Způsob jednání
Jednatel společnosti je oprávněn jednat jménem společnosti samostatně.
Společníci
Společník
Petr Michal
Blansko
Podíl: Vklad: 200 000,-Kč
Splaceno: 100.00%
Obchodní podíl: 100.00 %
Základní kapitál 200 000,-Kč

Americký prezident Lyndon B. Johnson

Lyndon Johnson se narodil 27. srpna 1908 jako první z pěti dětí. Jeho otec podnikal a byl členem texaské Sněmovny reprezentantů. Navzdory tomu měla rodina finanční problémy. Po absolvování střední školy v roce 1924 střídal různá zaměstnání, až se v roce 1926 zapsal Southwest Texas State Teachers College. Mezi lety 1928 až 1929 vyučoval na mexicko-americké škole, hluboce se jej dotkla chudoba studentů. V roce 1934 se seznámil s Lady Bird Johnsonovou, téhož roku se vzali. Narodily se jim dvě dcery.

V roce 1935 začal studovat práva na Georgetownské univerzitě. V té době se angažoval v politice Franklina Delana Roosevelta , podporoval New Deal, a byl považován za jeho chráněnce, který ho v roce 1935 jmenoval ředitelem Texaské národní správy pro mládež. Po smrti kongresmana Jamese Paula Buchanana v roce 1937 se uvolnilo jedno křeslo ve Sněmovně reprezentantů. Johnson se rozhodl kandidovat do dolní komory a křeslo získal. Krátce po nástupu do nové funkce se stal členem Výboru pro námořní záležitosti, kde prosazoval investice ve svém domovském okrese. Zajistil finanční prostředky na elektrifikaci venkova a také se mu podařilo přesvědčit americké námořnictvo , aby investovalo do vojenských operací v Texasu, což vytvořilo nová pracovní místa.Johna Garnera. O rok později kandidoval do Senátu , ale prohrál s texaským guvernérem Lee O’Danielem s náskokem přibližně 1 300 hlasů.

Když Spojené státy vstoupily do druhé světové války po útoku na Pearl Harbor , Johnson si vzal volno z práce ve Sněmovně reprezentantů a vstoupil do námořnictva jako poručík. Zpočátku byl umístěn u záložní jednotky v San Franciscu , ale díky Rooseveltově přízni byl přidělen do Nové Kaledonie. V červnu 1942 se zúčastnil útoku bombardéru B-26 na japonskou leteckou základnu v Lae. Letadlo, které řídil, havarovalo a bylo několikrát zasaženo, ale podařilo se mu dosáhnout základny v Port Moresby. O měsíc později Johnson od generála Douglase McArthura obdržel Stříbrnou hvězdnou medaili. Na výslovnou žádost prezidenta se museli všichni kongresmani, kteří se účastnili války, vrátit do svých pracovních míst v zákonodárném sboru, a tak se Johnson po šesti měsících vrátil do práce ve Sněmovně reprezentantů.

Po druhé světové válce byl členem Výboru pro poválečnou vojenskou politiku a Smíšeného výboru pro atomovou energii Kongresu. V roce 1948 se rozhodl podruhé kandidovat do Senátu. Během volební kampaně deklaroval podporu Organizaci spojených národů, vojenské expanzi a zvýšení financování hospodářského rozvoje Texasu. Jeho soupeřem o nominaci Demokratické strany byl Coke Stevenson. V primárkách byl rozdíl hlasů mezi oběma kandidáty 87 hlasů ve prospěch Johnsona, což vedlo k tomu, že jeho rival napadl výsledek u soudu. Nakonec však bylo Johnsonovo vítězství uznáno a v samotných volbách snadno porazil svého republikánského rivala. Začátkem roku 1949 byl zvolen senátorem, tuto funkci zastával až do roku 1961. Trumanovu příliš shovívavou politiku a podporoval účast v korejském konfliktu a studené válce. V roce 1953 se stal vůdcem demokratické menšiny, zdokonalil své později proslulé legislativní dovednosti a osobní přesvědčování, a když demokraté o rok později získali většinu v horní komoře, byl jmenován vůdcem většiny. V letech 1957 a 1960 získal podporu pro zákony o občanských právech. Přispěl k přijetí zákona o občanských právech Kongresem, který souvisel s procesem desegregace ve Spojených státech.

Když v roce 1957 Sovětský svaz jako první vypustil umělou družici do vesmíru, Johnson se zasazoval o rozvoj letectví, výrobu balistických raket a podílel se na vzniku Národního úřadu pro letectví a vesmír.

V roce 1960 se konaly prezidentské volby , ve kterých měl Johnson šanci získat demokratickou nominaci. Vzhledem k tomu, že se aktivně neúčastnil volební kampaně a primárek, stal se kandidátem John F. Kennedy. Aby si však zajistil podporu konzervativců a voličů v jižních státech, Kennedy Johnsonovi nabídl místo viceprezidenta, které Johnson přijal. Republikánským kandidátem byl Richard Nixon. V den všeobecných voleb se konaly simultánní volby do Senátu, kterých se zúčastnil i Johnson. Vyhrál oba hlasovací lístky, ale 3. ledna 1961, ihned po složení přísahy v Senátu, rezignoval na své místo. Přísahu viceprezidenta složil 20. ledna.

Elektrotechnický a elektronický průmysl Bádensko-Württembersko

Elektrotechnický a elektronický průmysl Bádensko-Württembersko
Elektrotechnický a elektronický průmysl Bádensko-Württembersko

Elektrotechnický je jednou z nejvyspělejších průmyslových oblastí v Německu i v celé Evropě, přičemž elektrotechnický a elektronický průmysl hraje klíčovou roli v jeho ekonomice. Tento region je známý vysokou koncentrací inovativních firem, silným strojírenstvím a zaměřením na Průmysl 4.0.

Elektrotechnický a elektronický průmysl Bádensko-Württembersko
Elektrotechnický a elektronický průmysl Bádensko-Württembersko

Klíčové aspekty elektrotechnického a elektronického průmyslu v Bádensku-Württembersku:

  • Zaměření na inovace a technologie: Region je centrem pro vývoj nových technologií, včetně e-mobility, umělé inteligence (AI) a automatizace.
  • Propojení s automobilovým průmyslem: Díky silnému automobilovému klastru (např. Bosch) je zde silná poptávka po elektronických komponentech, řídicích systémech a senzorice pro elektromobilitu.
  • Struktura firem: Průmysl je tvořen směsicí velkých nadnárodních korporací a silným středním stavem (Mittelstand), včetně mnoha rodinných firem, které jsou lídry ve svých specializovaných oborech.
  • Příklady firem a oblastí: V regionu působí firmy zaměřené na komunikační sběrnice, odrušovací prvky, průmyslovou automatizaci a měřicí techniku (např. Murrelektronik, Werth Messtechnik).
  • Kybernetické údolí (Cyber Valley): Oblast Stuttgart/Tübingen se stala významným evropským centrem pro výzkum umělé inteligence, což dále posiluje elektronický sektor.

Bádensko-Württembersko si udržuje svou pozici špičkového průmyslového regionu i díky úzkému propojení výzkumu, vývoje a praktické výroby.

 

Uplatňování zákona o svobodném přístupu k informacím v USA je stále častěji zatěžováno šílenými finančními částkami

Uplatňování zákona o svobodném přístupu k informacím v USA je stále častěji zatěžováno šílenými finančními částkami
Uplatňování zákona o svobodném přístupu k informacím v USA je stále častěji zatěžováno šílenými finančními částkami

Výzkum Dr. Davida Cuilliera a Dr. A. Jaye Wagnera ukazuje, že veřejné záznamy jsou stále více nedostupné pro občany, neziskové organizace a novináře.

Zákon o svobodném přístupu k informacím (FOIA) zaručuje každému občanovi právo zjistit, co jeho vláda dělá – že?

No, ne, pokud si to nedovolíš dost bohatý.

V nedávném komentáři k Týdnu slunečního svitu – celonárodní oslavě transparentnosti vlády –Dr. David Cuillier odhalil, že byrokraté běžně kladou žádosti o FOIA přemrštěné poplatky, čímž veřejným záznamům zpřístupňují většinu Američanů.

Cuillier, ředitel Projekt svobodného přístupu k informacím Josepha L. Brechnera na University of Florida a Wagner, docent žurnalistiky a mediálních studií na Marquette University, zdokumentovali tento problém ve svém roce 2023 Studium „Poplatek nebo nepoplatek: postoje žadatelů k poplatkům za svobodný přístup k informacím“ – což ukazuje, že pokud chcete využít FOIA k získání vládních informací, možná budete potřebovat opravdu hluboké kapsy.

„Na papíře jsme si všichni v zákoně podle FOIA rovni, ale ukazuje se, že někteří z nás jsou rovnější než ostatní.“

„Žádosti o veřejné záznamy, abychom zjistili, co naše vláda dělá, by neměly být vyhrazeny bohatým,“ řekl Cuillier. „To je základní právo v demokracii, ve svobodné republice, aby každý člověk, bez ohledu na svůj status, viděl právě ty dokumenty, za které zaplatil svými daněmi.“

Ve svém výzkumu dvojice oslovila 330 lidí, kteří se pokusili získat informace prostřednictvím FOIA, a zjistila, že „soukromí občané, novináři, akademici a žadatelé neziskových organizací byli častěji označováni za přehnané poplatky jako vážnou překážku, zatímco komerční žadatelé a právníci nikoliv.“

Některé případy uvedené ve zprávě jsou natolik extrémní, že jsou téměř neuvěřitelné.

Advokační skupina, která hledala záznamy šerifa o softwaru pro prediktivní policejní práci, byla zasažena nákladem 1,2 milionu dolarů.

Rodič z Michiganu byl informován, že informace o tom, jak místní školní obvod monitoruje sociální média, bude stát 18 milionů dolarů.

A neziskové organizaci v Marylandu bylo řečeno, že bude muset přispět 245 000 dolarů za policejní záznamy o policejních pochybeních mezi policisty.

Cuillier poznamenal, že kvůli předražení a dalším zdržovacím taktikám vládních byrokratů – které se snažily vyhnout jejich zákonné povinnosti poskytovat informace – klesla míra plného zveřejnění požadovaných dokumentů z 38 procent v roce 2011 na pouhých 12 procent v roce 2024. Mezitím se průměrná doba vyřízení požadavků téměř zdvojnásobila, z 24 na 44 dní.

„Pokud poplatky odrazují žadatele veřejného zájmu, jako jsou občané a novináři, od získávání záznamů, pak je podle demokratické teorie ohrožena informovaná samospráva, nemluvě o praktických přínosech pro společnost,“ uvádí studie.

Zakladatel scientologie L. Ron Hubbard Řekněme to jednoduše—a hluboko: „Demokracie závisí výhradně na informovanosti jednotlivého občana.“

Cuillier tvrdí, že zjištění ukazují na prohlubující se propast mezi těmi, kteří mají přístup k veřejným záznamům—a těmi, kteří jsou fakticky vyloučeni.

Podle jeho výzkumu může být možnost získat vládní informace podle FOIA závislá na ekonomické nebo sociální třídě žadatele – možná nejnižší formě pokrytectví a diskriminace, kterou vykonávají agentury vlády, která slibuje rovnost všem.

„Bylo také zjištěno, že vládní agentury diskriminují ty z méně prestižních společenských vrstev, například marginalizované menšinové skupiny,“ napsal Cuilller. „Jedna studie ukázala, že vládní správci někdy ‚googlují‘ jména žadatelů a častěji odpovídají na žádosti od univerzitního profesora než na žádosti vrátného nebo ‚uklízečky‘.“

„Na papíře,“ poznamenal Cuillier, „jsme si všichni v zákoně podle FOIA rovni, ale ukazuje se, že někteří z nás jsou si rovnější než jiní.“

„Nejde o politiku,“ pokračoval. „Jde o dobrou správu věcí veřejných a lepší životy pro všechny. Protože víme, že přístup k veřejným záznamům je důležitý. Studie ukázaly, že zákony o veřejných záznamech vedou k čistší pitné vodě, bezpečnějším restauracím a nižším daním. Ti, kdo mají zkušenosti se získáváním veřejných záznamů, si mohou s jistotou koupit dům, mít zkušenosti s hlídačem, sledovat místní samosprávu a najít nejlepší školy pro své děti.“

Přístup k těmto životním záznamům je však příliš často blokován – nejen poplatky, ale i řadou byrokratických taktik, které mají za cíl zpomalit, frustrovat a dokonce odepřít žadatelům informace, na které mají právně nárok.

„Agentury pravidelně nadměrně cenzurují a zadržují informace podle FOIA,“ uvedl Brett Max Kaufman, právník ACLU. „Existuje kultura držet věci co nejdéle v tajnosti, částečně proto, že všechny pobídky směřují tímto směrem.“

Jedním z důsledků této tajemné kultury je taktika známá jako „glomaring,“ pojmenované podle hlubokovodní záchranné lodi Howarda Hughese, Glomar Explorer, používané při přísně tajném podvodním pátrání. Při glomaringu agentury jednoduše říkají, že „nemohou ani potvrdit, ani vyvrátit“, zda mají požadované informace – nebo že vůbec existují.

Amerika má dlouhou historii boje proti vládnímu tajemství. V roce 1776 Deklarace nezávislosti obvinila krále, že úmyslně nutí zákonodárné orgány scházet se „na místech neobvyklých, nepohodlných a vzdálených od depozitáře jejich veřejných záznamů, s jediným cílem je přimět je k dodržování jeho opatření.“

O staletí později se princip nezměnil: Byrokraté a dokonce i králové vědí, že informace jsou moc.

Tehdy jsme vedli válku – revoluci – částečně za zajištění plné svobody vládních informací. A o 250 let později je tento boj daleko od konce.

Proč? Protože nikdo není tak teritoriální a sebeobranný jako vládní úředník, pokud jde o odevzdání i nejmenšího kousku svého království.

Ale toto je válka, kterou jako demokratická společnost musíme vyhrát.

Cuillier nabízí plán, jak jako společnost můžeme získat zpět kontrolu nad vládními informacemi od zakořeněných byrokracií.

Vláda musí investovat do technologií, které učiní systém veřejných záznamů „plynulým, jednoduchým a srozumitelným,“ napsal Cuillier.

Lidé by nikdy neměli být účtováni přemrštěné poplatky za informace, které už zaplatili na daní.

V každém státě by měly být zřízeny neziskové koalice pro otevřenou vládu a každý stát by měl mít „strážce transparentnosti“ – nezávislé orgány vymáhající právo, které mohou donutit vládní agentury dodržovat zákony FOIA a vykonávat svou práci – za minimální nebo žádné náklady.

A veřejnost – včetně dětí – by se měla naučit, jak přistupovat k vládním informacím, jak prostřednictvím škol, tak veřejných služeb.

„Je čas investovat do demokracie a síly informací,“ řekl Cuillier.

„Je čas vrátit ‚my‘ zpět do amerického FOIA.“