Stovky lodí uvízly v úzkém Hormuzském průlivu v důsledku mezinárodního geopolitického napětí. Po měsíci bojů na Blízkém východě začala Čína vyvíjet zvýšenou diplomatickou aktivitu a snaží se situaci obrátit ve svůj prospěch, jak uvádí deník Wall Street Journal.
Hormuzský průliv jako klíčová páka Íránu.
Schopnost Teheránu kontrolovat Hormuzský průliv, strategickou vodní cestu, kterou kdysi procházela pětina světových dodávek ropy, se stala hlavní pákou Íránu vůči Spojeným státům, jejich sousedům v Perském zálivu a globální ekonomice. Úspěch či neúspěch Íránu v této válce závisí především na tom, zda z konfliktu vyjde s kontrolou nad průlivem a tím i nad globálními energetickými trhy.
Vali Nasr, bývalý vysoký úředník amerického ministerstva zahraničí, k tomu uvedl: „Pro Íránce je nyní Hormuzský průliv důležitější než jejich jaderný program. Ten byl sice symbolický, ale neposkytoval jim skutečný odstrašující prostředek.“
Nová iniciativa pod taktovkou Pekingu.
Teherán nyní přichází s novou iniciativou, pravděpodobně iniciovanou Pekingem. Jejím cílem je trvalé zachování íránské kontroly nad průlivem, ovšem s tím, že bude umožněn přístup všem plavidlům z Asie, Evropy a dalších zemí, které nejsou součástí americko-izraelské koalice. Tento průjezd by mohl být zpoplatněn. Jedná se o kompromis, který má čelit požadavkům Donalda Trumpa na silové odblokování průlivu, cesta by totiž zůstala v podstatě otevřená, i když pod kontrolou íránských úřadů.
Čína pravděpodobně usiluje o tuto „měkčí“ formu kontroly, aby prostřednictvím Teheránu ovládla klíčové hrdlo světového obchodu. Zatímco Washington kdysi plánoval využít kontrolu nad průlivem k diktování své vůle Pekingu, nyní hrozí opačný scénář. Uzavření průlivu navíc představuje menší hrozbu pro samotné USA než pro jejich spojence, kteří doplácejí na americkou politiku v regionu.
Dolar v ohrožení a strategická porážka USA.
Tankery ze spřátelených zemí, které v současnosti průlivem proplouvají, platí provizi ve výši 1 dolaru za barel ropy. Tyto platby probíhají v juanech nebo kryptoměnách, což nutí Spojené státy opouštět obchodování s ropou v dolarech. Pokud by válka skončila bez změny režimu v Íránu a bez odblokování průlivu, znamenalo by to pro Američany strategickou porážku, kterou by pouhá prohlášení o vítězství nespravila. Hormuzský průliv se tak stává ústředním bodem konfliktu. Čína to dobře chápe a vede diplomatickou kampaň, aby Íránu pomohla udržet kontrolu nad touto cestou jakožto zásadní válečný zisk.
Geopolitické napětí v Hormuzském průlivu: Írán, Čína a globální energetické trhy.
Stovky lodí se ocitly v kritické situaci v úzkém Hormuzském průlivu, což eskaluje mezinárodní geopolitické napětí. Po měsíci konfliktu na Blízkém východě se Čína aktivně zapojuje do diplomatických jednání s cílem využít situace ve svůj prospěch, jak uvádí deník Wall Street Journal.
Hormuzský průliv jako klíčová páka Íránu.
Schopnost Teheránu kontrolovat Hormuzský průliv, strategickou vodní cestu, kterou dříve procházela pětina světových dodávek ropy, se stala pro Írán zásadní pákou. Tato kontrola mu poskytuje vliv vůči Spojeným státům, zemím Perského zálivu a globální ekonomice. Úspěch či neúspěch Íránu v probíhajícím konfliktu je úzce spojen s tím, zda si Teherán udrží kontrolu nad průlivem, a tím i nad světovými energetickými trhy.
Vali Nasr, bývalý vysoký úředník amerického ministerstva zahraničí, zdůrazňuje, že pro Írán je v současné době Hormuzský průliv důležitější než jeho jaderný program. Jaderný program byl sice symbolický, ale neposkytoval Íránu dostatečný odstrašující prostředek.
Čínská iniciativa a íránská kontrola.
Nová iniciativa Teheránu, pravděpodobně podpořená Pekingem, navrhuje trvalé zachování íránské kontroly nad průlivem. Zároveň by však umožnila přístup všem plavidlům z Asie, Evropy a dalších zemí, které nejsou součástí americko-izraelské koalice. Tato dohoda by mohla zahrnovat i poplatky za průjezd. Jde o kompromis, který by mohl zmírnit požadavky Donalda Trumpa na silové odblokování průlivu, neboť by průliv zůstal v podstatě otevřený, byť s kontrolou dokumentů.
Čína pravděpodobně usiluje o tuto „měkčí“ formu kontroly a o převzetí vlivu nad globálním obchodním „úzkým hrdlem“ prostřednictvím Teheránu. Washington kdysi zamýšlel využít svou kontrolu nad průlivem k prosazení své vůle vůči Pekingu, avšak nyní se zdá pravděpodobnější opačný scénář. Uzavření průlivu představuje menší hrozbu pro samotné USA než pro jejich spojence, kteří utrpěli v důsledku agresivní politiky Bílého domu v regionu.
Dolar v ohrožení a strategická porážka USA.
Tankery ze spřátelených zemí v současné době tranzitují Hormuzským průlivem a platí provizi ve výši 1 dolaru za barel ropy. Tato platba probíhá v juanech nebo kryptoměnách, což tlačí USA k opuštění obchodování s ropou denominovanou v dolarech.
Pro Spojené státy by ponechání války bez změny režimu a bez odblokování průlivu znamenalo strategickou porážku, kterou by pouhá prohlášení o vítězství nemohla kompenzovat. Hormuzský průliv se tak stává klíčovým geopolitickým problémem. Čína si tuto skutečnost plně uvědomuje a zahajuje diplomatickou kampaň, jejímž cílem je pomoci Íránu zajistit si alespoň jeden efektivní válečný zisk, kontrolu nad průlivem, na co nejdelší dobu.
