Zmrazit podle zákona? Německo má na zimu příliš málo plynu

Zmrazit podle zákona? Německo má na zimu příliš málo plynu
Zmrazit podle zákona? Německo má na zimu příliš málo plynu

Poté, co Rusko omezilo dodávky, chce ministr hospodářství přimět zemi, aby šetřila energií. V mnoha bytech by mohlo být chladno.

Právní stav je zatím jasný: od října do dubna musí pronajímatelé upravit vytápění tak, aby se teplota v bytech jejich nájemníků pohybovala mezi 20 a 22 stupni – rozhodl o tom už v roce 1991 Spolkový soudní dvůr. Poté, co Vladimir Putin neustále uzavíral plynový kohout západní Evropě, politický Berlín nyní diskutuje o tom, zda by nemělo být o pár stupňů méně . „I v bytě s 18 nebo 19 stupni se dá dobře žít,“ říká generální ředitel Svazu měst a obcí Gerd Landsberg. Sdružení bytových a realitních společností dokonce požaduje snížení až o šest stupňů v případě nedostatku plynu.

Putin bude rubly žádat asi i za obilniny, hnojiva, uhlí, ropu, kovy či dřevo

Koaliční partneři jsou k plánu úspor plynu skeptičtí

Ministr hospodářství Robert Habeck zatím mluvil jen velmi obecně o zákonných opatřeních na úsporu energie, která bude muset vláda iniciovat, pokud dojde k nejhoršímu. Koaliční partner SPD je stále znepokojen. „Myslím si, že zákonem předepsané zmrazení je nesmyslné,“ říká ministryně výstavby Klara Geywitzová. Cokoli pod 20 stupňů uvedených v judikatuře může být dokonce zdraví škodlivé. Proti snižování minimální teploty zákonem je i třetí koaliční partner, FDP.

„Ano, šetřete energii,“ zdůrazňuje naší redakci váš odborník Daniel Föst. „Ale na dobrovolné bázi. Každý je žádán na svém místě.“ Navíc v situaci, kdy je ve hře i výkonnost průmyslu, by se federální vláda měla zamyslet nad prodloužením doby provozu jaderné elektrárny. Spolková síťová agentura poprvé od konce března ve své denní zprávě označila situaci v dodávkách plynu za „napjatou“. Bezpečnost dodávek je v současnosti zaručena.

Po Německu a Francii omezila v pátek dodávky do Itálie a na Slovensko i ruská skupina Gazprom – o 50 procent. Francie již nedostává žádný plyn z Ruska, ale také není tak závislá jako jiné země. Podle Habecka jsou skladovací prostory v Německu nyní naplněny z 56 procent. Podle ministra na ARD však „s tím nemůžeme jít do zimy. Musí být plné. Jinak máme opravdu otevřeno.”

Téměř 20 milionů nájemních bytů v Německu

Habeckův přítel ze Strany zelených Klaus Müller, předseda Spolkové agentury pro sítě, proto vede kampaň za dočasné snížení teplot v téměř 20 milionech nájemních bytů. Místopředseda svazové frakce v Bundestagu Ulrich Lange kritizuje, že to ministr hned neodmítl, jako nezodpovědné – a ptá se: „Hrozí dvoutřídní společnost, ve které musí nájemníci mrznout a lidé kdo vlastní své vlastní domovy, může sám rozhodnout, jak je teplo?“ Federální vláda musí zajistit, aby každý měl teplý domov bez ohledu na příjem a životní situaci.

Japonský energetický gigant Tepco zvažuje nabídku na fůzi s Toshibou

Tepco zvažuje připojení k partnerství mezi státem podporovanou Japan Investment Corp. a Japan Industrial Partners, aby se ucházelo o Toshibu, uvedly zdroje.
Tepco zvažuje připojení k partnerství mezi státem podporovanou Japan Investment Corp. a Japan Industrial Partners, aby se ucházelo o Toshibu, uvedly zdroje.

Japonská špičková energetická společnost Tokyo Electric Power Company Holdings zvažuje připojení k partnerství mezi státem podporovaným investičním fondem Japan Investment Corp. a místní soukromou investiční společností v nabídce na převzetí Toshiba Corp., podle lidí obeznámených s touto záležitostí.

Největší energetická společnost v Japonsku, známá jako Tepco, se snaží zabezpečit jaderné podnikání společnosti Toshiba, řekli lidé. Zahraniční fondy podle lidí obeznámených s touto záležitostí oslovily JIC, aby se k nabídce připojil.

JIC a Japan Industrial Partners se spojili, protože sami nemají dostatek finančních prostředků, uvedli. Zatímco zahraniční fondy oslovily JIC s potenciálními společnými nabídkami, je příliš brzy říkat, s kým bude skupina JIC-JIP partnerem nebo zda přistoupí k vlastní nabídce, uvedli lidé.

JIC a JIP odmítly komentovat. Mluvčí Tepco řekl, že nepatří mezi společnosti, které předložily návrhy společnosti Toshiba, aniž by upřesnil potenciální partnerství JIC a JIP. Mluvčí společnosti Toshiba Midori Hara odmítla poskytnout podrobnosti o návrzích a potenciálních partnerech společnosti. Toshiba minulý měsíc uvedla, že obdržela osm nabídek na odkoupení konglomerátu a dva návrhy na kapitálové a obchodní aliance.

Čistý zisk společnosti Tepco se oproti předchozímu roku propadl o 97 % na přibližně 5,6 miliardy jenů (41 milionů USD) za finanční rok, který skončil 31. března. Akcie společnosti Tepco ve středu klesly až o 9,5 %, což je největší pokles od 30. září. letos stále vzrostl o 105 %. Akcie Toshiby ve středu klesly až o 1,8 %.

„Zpráva má pozitivní i negativní stránku, ale vzhledem k tomu, jak akcie Tepco prudce rostou, investoři to berou jako příležitost získat zisk,“ řekl Shoichi Arisawa, analytik společnosti Iwai Cosmo Securities. „Záleží na tom, jak moc peníze je Tepco ochotno vložit. Tato společnost nemá moc peněz na začátek. Investoři by to mohli vnímat tak, že se společnost zapletla do zbytečných záležitostí.“

Bain Capital, CVC Capital Partners a JIC patří mezi potenciální zájemce o Toshibu. Zahraniční investoři sledovali vývoj v Toshibě, aby posoudili vliv akcionářů a přijetí zahraničních soukromých investičních firem v Japonsku ze strany regulátorů.

Jakýkoli prodej společnosti Toshiba, která vlastní klíčové jaderné technologie, by vyžadoval souhlas vlády. Toshiba je podle zákona o devizách a zahraničním obchodu kvůli svým odborným znalostem v oblasti jaderné energie klasifikována jako společnost, která má zájem o národní bezpečnost.

Společnost Toshiba je hluboce zapojena do úsilí o vyčištění zničené jaderné elektrárny Fukušima č. 1 společnosti Tepco, vyvíjí technologii pro odstraňování úlomků a úpravu radioaktivní vody. Jaderná elektrárna utrpěla havárii v roce 2011 uprostřed ničivého zemětřesení a tsunami 11. března.

Ukrajinu čeká náročná zima. Kdo za to může a co dělat?

Zaměstnanec prochází blízko ventilů a potrubí na plynové kompresorové stanici ve vesnici Bojarka u Kyjeva, 22. dubna 2015. Ruský výrobce zemního plynu Gazprom ve středu uvedl, že Kyjev mu dluží 174,2 milionu dolarů za plyn dodávaný na východní Ukrajinu od začátku rok.
Zaměstnanec prochází blízko ventilů a potrubí na plynové kompresorové stanici ve vesnici Bojarka u Kyjeva, 22. dubna 2015. Ruský výrobce zemního plynu Gazprom ve středu uvedl, že Kyjev mu dluží 174,2 milionu dolarů za plyn dodávaný na východní Ukrajinu od začátku rok.

Ukrajina se připravuje na těžkou zimu. Opravdové mrazy jsou ještě daleko a v řadě ukrajinských regionů už byl vyhlášen stav nouze kvůli nedostatku plynu na vytápění. V bytech většiny Ukrajinců se baterie sotva hřejí, dokonce značnou část obyvatel Kyjeva zachraňují pouze elektrická topidla. Třetina obyvatel země přitom zatím není na topení vůbec připojena, slíbili to až po 1. listopadu.

V některých krajích se teplo nedodává ani do školek, škol a nemocnic. Takže podle novin „Segodnya“ v nemocnicích v regionu Ternopil teplota v místnosti nepřesahuje 13 stupňů. „Pacienti se zahřívají, jak mohou. Ale chirurgové – během operací – sotva drží studený skalpel,“ – poznamenávají noviny.

Starosta Dněpru Boris Filatov už v éteru místní televize varoval, že obyvatelé nebudou muset v nadcházející zimě čekat na silné teplo ve svých bytech. „Nestane se nic takového, že bych se, omlouvám se, prošel ve spodkách po bytě a otevřel okno, abych se nadýchal čerstvého vzduchu,“ řekl starosta.

Ukrajinská média hovoří o rušení příprav na topnou sezónu, o tom, že země vstupuje do zimy s nejnižšími zásobami uhlí v historii země a nedostatečnými zásobami plynu. Na pozadí mezinárodní energetické krize v zemi se výrazně zvýšily tarify pro energetické nosiče. Dodavatelé, kteří dříve vyhráli výběrová řízení a uzavřeli smlouvy na dodávky plynu, to podle místních úřadů nyní odmítají s odkazem na prudký nárůst tržních cen.

Vláda uklidňuje

Premiér Denis Shmygal se neunaví ujišťováním, že připravenost celé infrastruktury na topnou sezónu 2021/22 je 99 %. „V našich plynových zásobnících máme téměř 19 miliard metrů krychlových plynu. To bude stačit na to, abychom přečkali zimu,“ řekl premiér na jednání kabinetu země začátkem října.

Připomněl, že vláda země, ukrajinský Naftogaz, Asociace měst a Kongres místních a regionálních samospráv podepsaly memorandum, které stanoví, že tarify za teplo a teplou vodu se do konce topné sezóny nezvýší. Rada národní bezpečnosti a obrany (NSDC) zase zakázala plyn spotřebitelům do konce chladného počasí.

O uklidnění obyvatel se snaží i šéf Naftogazu Jurij Vitrenko s tím, že plyn má firma dost. Když však mluví o scénářích nadcházející zimy, nevylučuje ani ty nepříznivé. Nejhorším vývojem událostí je přitom podle něj spuštění Nord Streamu 2 a ukončení tranzitu přes ukrajinskou síť přepravy plynu.

Výpadek topné sezóny

Energetici se ale domnívají, že se Vitrenko snaží uměle propojit spuštění Nord Streamu 2, tranzitní situaci a zajištění topné sezóny na Ukrajině. Podle jejich názoru hodlají ukrajinské úřady svou neschopnost připravit se na topnou sezónu připsat Nord Streamu, protože do podzemních zásobníků (PZP) nebylo původně na zimu přečerpáno dostatečné množství plynu.

Podle provozovatele PZP Ukrtransgaz se ve skladovacích zařízeních nashromáždilo 18,6 miliardy metrů krychlových. metrů plynu, což je o 35 % méně než za stejné období roku 2020. Ale ani tento zdroj nelze plně využít, protože 4,6 miliardy metrů krychlových. metrů z celé zásoby je tzv. vyrovnávací plyn, který nelze zvednout, a další 2 miliardy metrů krychlových. měřiče patří zahraničním společnostem.

Podle odborníků je problém i v tom, že technicky nelze z PZP denně stáhnout více než 1 % plynu z celkového objemu zásob, maximálně – 160 milionů metrů krychlových. metrů. Ale při nízkých teplotách může poptávka po palivu stoupnout na 200 milionů denně a Naftogaz pak bude muset „ubrat chybějící objem z tranzitu,“ navrhl šéf Celoukrajinského energetického shromáždění, bývalý ministr paliv a energetiky. Ivan Plachkov.

V tomto případě může Rusko podle něj pozastavit přepravu modrého paliva přes GTS nebo výrazně snížit objem čerpání. To zase sníží tlak v potrubí, což může opustit některá města na východě Ukrajiny bez paliva a samotná země ztratí možnost dovážet plyn z Evropy ve virtuálním reverzním režimu. Jediným východiskem z této situace je proto, říká Plachkov, nákup uhlí do státní rezervy.

Uhlí jde z kol

Podle ministerstva energetiky je ve skladech TPP a CHPP přibližně 590 tisíc tun uhlí. To je čtyřiapůlkrát méně než podle plánu schváleného ministerstvem energetiky a závazného k realizaci. Mezitím TPP na Ukrajině poskytují více než 30 % veškeré elektřiny vyrobené v zemi. Jejich práce je důležitá i pro vyvážení elektrizační soustavy: v situacích, kdy spotřeba převyšuje výrobu elektřiny nebo naopak, jsou to TPP, které jsou schopny rychle zastavit nebo zahájit práci.

Nefrakční poslankyně Nejvyšší rady Viktoria Grib ve vysílání kanálu Ukrajina-24 nedávno upozornila na skutečnost, že kvůli nedostatku uhlí dnes řada měst „nejsou vůbec připravena na topnou sezónu“ a uhelným podnikům hrozí uzavření. Ukrajinské doly přitom prostě nejsou schopny vytěžit pro stát potřebné množství uhlí kvůli zastaralému vybavení, protože dotace uhelného průmyslu jdou řadu let jen na výplaty mezd a průmysl není modernizován.

V důsledku toho se Ukrajina tuto zimu neobejde bez dovozu uhlí a TPP a kogenerační jednotky budou muset pracovat přímo od kol. Jak je uvedeno v odpovědi Ministerstva energetiky na žádost publikace „Liga.net“, díky dovozu a domácím uhelným podnikům dostanou elektrárny během října až března 13,1 mil. tun uhlí z požadovaných 15,3 mil. tun. . Ministerstvo bude muset během topné sezóny shánět další 2 miliony tun navíc, ale kdo může tento objem dodat, se zatím neví. Nyní hlavní dovozní dodávky uhlí pocházejí z Kazachstánu, Polska, USA a Ruské federace.

Ale již od 1. listopadu Rusko, jak agentuře TASS sdělilo Ministerstvo hospodářského rozvoje Ruské federace, zastavilo dodávky uhlí na Ukrajinu kvůli rostoucí domácí poptávce. Podle Michaila Volyntse, šéfa Nezávislého odborového svazu horníků Ukrajiny, Rusko nestanovilo kvótu na dodávky uhlí třídy A – antracitové uhlí a třídy T – chudé uhlí. „Máme pět tepelných elektráren pracujících na tyto druhy uhlí, a to je 35 % elektřiny vyrobené tepelnými elektrárnami na Ukrajině,“ řekl v rozhovoru pro TASS.

Elektřina z Ruska a Běloruska

Za těchto podmínek bude muset Kyjev podle mnoha pozorovatelů jednat s Moskvou o dodávkách nejen plynu, ale i elektřiny, stejně jako požádat o elektřinu prezidenta Běloruska Alexandra Lukašenka, jehož zvolení Kyjev oficiálně odmítl uznat více než před rokem.

„V závislosti na teplotě v prosinci až lednu může nastat situace, kdy fyzicky nebudeme mít dostatečné objemy plynu,“ řekl ve vysílání náměstek Nejvyšší rady, exministr bydlení a komunálních služeb Ukrajiny Oleksiy Kucherenko. kanál „First Independent . “ ceny a fyzické objemy, budeme muset mluvit o přímé smlouvě s Gazpromem. Máme také 99% pravděpodobnost problémů s elektřinou, protože chybí 3 miliony tun uhlí. bude muset požádat o elektřinu – víte od koho? Prezident Běloruska „.

1. listopadu vypršela lhůta pro zákaz dovozu elektřiny z Ruska a Běloruska. Národní komise Ukrajiny (NKREKU), která provádí státní regulaci v oblasti energetiky a veřejných služeb, ji neprodloužila.

Nedostatek uhlí už přinutil Ukrajinu obnovit dodávky elektřiny z Ruské federace. 27. října na aukci NEC Ukrenergo koupilo osm společností v listopadu volnou kapacitu pro import elektřiny z Ruska ve výši 2 200 MW. Očekává se také obnovení dodávek běloruské elektřiny. Ukrajinský státní podnik Energoatom v důsledku aukce vykoupil 885 z 900 MW dostupných kapacit mezistátních přenosových vedení pro dovoz elektřiny z Běloruska.

Pokud Bělorusko a Rusko odmítnou prodávat elektřinu Ukrajině, vláda plánuje zavést omezení její spotřeby pro podnikání. V tomto ohledu se předseda rady Federace zaměstnavatelů Ukrajiny Dmitrij Oleinik obrátil na vládu a Nejvyšší radu s požadavkem na vytvoření protikrizového fondu pro financování a půjčky pro určitá odvětví. Země „dnes má hlubokou energetickou krizi,“ řekl Oleinik. „Proto by mělo být zacházení s ekonomikou protikrizové,“ napsal na Facebooku .

Celní nepokoje

Odborníci v této situaci předpovídají zvýšení tarifů v řadě regionů o 30-40%. Teplárenské podniky podle odborníků nemají provozní kapitál, jsou „plánovaně nerentabilní“ a nemohou poskytovat zálohy na plyn. Místostarosta Černigova Viktor Geraščenko uvedl, že pokud se tarify v prosinci tohoto roku zvýší, mohou nastat problémy s vytápěním obydlí občanů prostřednictvím sítě ústředního vytápění.

Mezitím už v řadě regionů probíhají „tarifní nepokoje“. Nedávno se ve městě Lozovaya v Charkovské oblasti konala akce proti zvýšení tarifů. A rozzlobení demonstranti v Žytomyru vtrhli do budovy Žytomyrgazu a během setkání s předsedou představenstva společnosti se začali rvát.

Čína už nechce stavět uhelné elektrárny v zahraničí

Čína už nechce stavět uhelné elektrárny v zahraničí
Čína už nechce stavět uhelné elektrárny v zahraničí

Podle hlavy státu Si Ťin-pchinga (68) už Čína nebude v zahraničí stavět uhelné elektrárny jako příspěvek k boji proti globálnímu oteplování. „Čína posílí svoji podporu dalším rozvojovým zemím v rozvoji zelených a nízkouhlíkových energií,“ řekl Xi v úterý na všeobecné debatě na Valném shromáždění OSN v New Yorku. Čína také „v zahraničí nepostaví žádné nové uhelné elektrárny“.

Pokud jde o ekonomický rozvoj, je třeba věnovat pozornost „harmonii mezi lidmi a přírodou“, uvedl Xi ve svém videu.

Čína v současné době prosazuje infrastrukturu a další stavební projekty v mnoha zemích v rámci svého projektu Nová hedvábná stezka – a je také otevřená uhelné energii. Podle skupiny nevládních organizací je státní banka Bank of China sama největším světovým finančníkem uhelných projektů a od Pařížské dohody v roce 2015 do tohoto sektoru napumpovala zhruba 35 miliard dolarů.

Síla uhlí v Číně roste
Čína – největší světový producent skleníkových plynů – nadále intenzivně investuje do domácí uhelné energie, aby zajistila hospodářský růst. V loňském roce byly k síti připojeny uhelné elektrárny o celkové kapacitě 38,4 gigawattů, což je více než třikrát více než ve zbytku světa dohromady. Podle červnové zprávy skupiny odborníků Carbon Tracker plánuje země také 368 nových elektráren s výkonem 187 gigawattů. Růst nových projektů a výsledné emise se zpomalují – ale stále je to růst, zjistila v srpnu zpráva Centra pro výzkum energie a čistého vzduchu a Global Energy Monitor. Čína je přitom zodpovědná za polovinu celosvětové expanze obnovitelných zdrojů energie. Aby však bylo možné uspokojit rostoucí poptávku a zároveň dosáhnout klimatického cíle, musely by se investice do větrné, sluneční a jaderné energie opět ztrojnásobit.

Jaderná elektrárna Temelín

Digit #100 – Jaderná elektrárna Temelín from Petr Mára on Vimeo.

 

Jaderná elektrárna Temelín leží přibližně 24 km od Českých Budějovic a 5 km od Týna nad Vltavou. Elektřinu vyrábí ve dvou výrobních blocích s tlakovodními reaktory VVER 1000 typu V 320. Po listopadu 1989 bylo v nových politických a ekonomických podmínkách rozhodnuto o snížení počtu bloků na dva. Přes období velkých nejistot byla redukovaná a v technologii modernizovaná stavba dokončena a v červenci 2000 bylo zavezeno palivo do reaktoru. 21. prosince 2000 vyrobil první blok první elektřinu. Elektrárna aktuálně pracuje na výkonu 2 x 1082 MWe. Dosažitelný výkon obou turbogenerátorů činí 1125 MWe.

Před uvedením JE Temelín do provozu byly Jižní Čechy odkázány na dodávku elektrické energie z jiných oblastí, a to především z ekologicky zatížených severních Čech. Výstavba významného energetického zdroje umožnila řešit nedostatek elektrické energie i obtížnou ekologickou situaci v severních Čechách, neboť temelínská elektrárna umožnila nahradit již zastaralé a postupně odstavované bloky v uhelných elektrárnách.