Pozdě v úterý, v předvečer výročního summitu NATO, bylo oznámeno, že Turecko upustilo od svého odporu vůči Švédsku a Finsku, aby se připojily k alianci, a připravilo tak cestu dvěma severským zemím, aby se staly členy.
Oznámení přišlo poté, co americký prezident Joe Biden v úterý brzy ráno hovořil s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem a vyzval Erdogana, aby „naléhal, aby ‚využil okamžiku‘“, jak řekl vysoký představitel administrativy listu The New York Times.
Erdogan se poté setkal v Madridu, který summit hostí, s finským prezidentem Sauli Niinistem, švédskou premiérkou Magdalenou Anderssonovou a generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem.
Po jejich setkání Stoltenberg uspořádal tiskovou konferenci, na které oznámil, že Turecko, Finsko a Švédsko dosáhly dohody umožňující oběma severským zemím vstoupit do NATO. Biden poté vydal prohlášení, v němž dohodu uvítal a potvrdil, že přistoupení Švédska a Finska k NATO posílí jeho „kolektivní bezpečnost a bude přínosem pro celou Transatlantickou alianci“.
Jens Stoltenberg oznamuje dohodu
„S potěšením oznamuji, že nyní máme dohodu, která připravuje cestu Finsku a Švédsku ke vstupu do NATO,“ řekl Stoltenberg novinářům v úterý pozdě. „Türkiye, Finsko a Švédsko podepsaly memorandum, které řeší obavy Türkiye, včetně vývozu zbraní a boje proti terorismu.“
„Žádný spojenec neutrpěl brutálnější teroristické útoky než Türkiye, včetně teroristické skupiny PKK [Strana kurdských pracujících“], pokračoval Stoltenberg.
„Vlády Türkiye, Finska a Švédska se dohodly na posílení své spolupráce v boji proti terorismu,“ a „jako spojenci NATO, Finsko a Švédsko se zavazují plně podporovat Türkiye proti hrozbám pro jeho národní bezpečnost,“ řekl.
„To zahrnuje další úpravy jejich domácí legislativy, tvrdé zásahy proti aktivitám PKK a uzavření dohody s Türkiye o extradici,“ dodal.
„Ve světle pokroku, kterého jsme společně dosáhli,“ shrnul výsledek Stoltenberg, „Türkiye souhlasilo s podporou Finska a Švédska při vstupu do NATO.“
Největší hrozba pro evropskou bezpečnost od druhé světové války
Bylo by těžké zveličovat obavy, které nevyprovokovaná ruská agrese proti Ukrajině vyvolala ve Washingtonu a v Evropě.
NATO bylo založeno v roce 1949 v reakci na sovětskou rozpínavost po druhé světové válce, což znamenalo začátek studené války po porážce nacistického Německa. Na dalších 42 let – až do rozpadu Sovětského svazu v roce 1991; skutečně komunismu samotného – Švédsko a Norsko si udržovaly pevnou neutralitu.
Útok Vladimira Putina na Ukrajinu však daleko přesahuje vše, co bylo v Evropě vidět od dob Adolfa Hitlera. Jak řekl Biden asi dva týdny po 24. únoru, kdy začala ruská invaze, „od druhé světové války se nic takového nestalo.“
Následně generál Mark Milley, předseda Sboru náčelníků štábů, řekl sněmovnímu výboru pro ozbrojené služby: „Jsme svědky největší hrozby pro mír a bezpečnost Evropy a možná i světa za mých 42 let služby v jednotný.“
Čtěte více: Nejvyšší vojenský důstojník USA: „Největší hrozba“ pro mír a bezpečnost v mé kariéře
Britští představitelé také mluvili důrazně o nebezpečí. Začátkem tohoto měsíce britský premiér Boris Johnson navštívil Ukrajinu a vrátil se s varováním: „Musíme se připravit na dlouhou válku.“
Následně generál Sir Patrick Sanders, nový velitel britské armády, varoval, že britské jednotky budou muset být připraveny na válku v Evropě – což byla myšlenka, která byla před pouhými čtyřmi měsíci nemyslitelná.
„Nyní je naléhavý požadavek vytvořit armádu schopnou bojovat po boku našich spojenců a porazit Rusko v bitvě,“ řekl sir Patrick.
Stoltenberg v úterý označil konfrontaci s Ruskem kvůli Ukrajině za „největší bezpečnostní krizi za desítky let“.
Stoltenberg v pondělí, kdy předcházelo velké rozšíření sil NATO, které bude přezkoumáno na summitu začínajícím ve středu, popsal toto rozšíření jako „největší přepracování naší kolektivní obrany a odstrašování od studené války“.