Zónu beznaděje, lze nazvat zónou apatie.
Během života se nasbírají okolnosti, které člověk chtěl zvládnout a nepodařilo se. Často je to pojmenované, s tím už nelze nic udělat, nedá se to změnit. To je neléčitelné, musíš se s tím naučit žít. Další oblastí těžkých situací jsou příbuzenské vztahy, podvody, nevěra, nekomunikace a nedůvěra.
Tyto stavy by se daly rozdělit do čtyř zón, jak bylo velmi precizně vědecky prokázáno. Zóna nula je zónou apatie a beznaděje. Zóna jedna se týká zóny násilné činnosti. Zóna dva je zónou rovnováhy. A zóna tři se týká velkých nadějí. Každá oblast života, každá její část nebo okamžik je v některé z těchto zón.
Tyto zóny odrážejí stav duševní a fyzické existence osoby z oblasti smrti a umírání až po vysoké úrovně úspěšné existence. Znalosti o těchto stavech jsou první kroky k vyřešení nebo zlepšení kteréhokoli z nich.
V zóně nula je utiskovatel nebo jsou utiskovatelé pro osobu příliš silní. V zóně jedna se nacházejí zákeřní, zlomyslní lidé bez soucitu, plní nenávisti a hněvu, ničící prospěšné snahy, s projevením nepřátelství a antagonismu. V zóně dva jsou lidi co netouží po změně, znudění, v nezájmu, spokojenosti, někdy v mírném zájmu se silně konzervativními postoji. V zóně tři jsou lidé v silném zájmu, radosti a nadšení z tvoření, jsou to lidé velmi produktivní, kteří přinášejí naplnění života pomocí a snahou jiným, protože milují, když počet takových lidí neustále narůstá.
Aby se člověk osvobodil ze zóny apatie, potřebuje dát pozornost věcem, které si přeje a nedávat ji těm, které si nepřeje. Může se stát, že se uchýlí k nějakým zlomyslnostem, nenávisti a touze ublížit. Pokud si však přeje mír, zjistí, že zlomyslnost a nenávist nejsou nikdy žádným úspěšným dlouhodobým řešením. Zóna nudy a spokojenosti je zónou bezcílnosti, malého riskování z nejistoty v úspěch. Zóne silného zájmu se lidé pouštějí do akcí s radostí a nadšením, sledují prospěch jiných současně s jejich prospěchem, jsou velmi lidsky a pokrokově orientovaní a snaží se využít nových výdobytků prospěch celého okolí, ve kterém se pohybují.
Žít v zóně apatie, je nadmíru nepohodlné. Nenávist šíří nenávist a nepřátelské počínání zůstává nekonečné. Zóna spokojenosti a nudy vyvolává zdánlivé pocity pohody je jen otázkou času, kdy to už takové nebude. Cesta ke šťastnému a naplněnému životu je skrze dosahování cílů, které přinášejí prospěch a užitek co největšímu množství lidí a různých oblastí života a existence.
Apatie končí ve chvíli, kdy se zapojíte do veřejně prospěšných akcí a do práce ve skupinách, které přinášejí společenský užitek. Je jedno, jak se člověku do toho nechce. Potřebuje se překonat. V tu chvíli začnou jeho první malé kroky k zavádění pořádku a následně k životu, který si vždy přeje.