Češi se 32 let po změně režimu otočili ke komunismu zády

Předseda KSČM Vojtěch Filip
Předseda KSČM Vojtěch Filip

Poprvé v historii se komunističtí představitelé nedostali do českého parlamentu, dosud tomu bylo pouze během šestileté nacistické okupace země. Pro českého premiéra Andreje Babiše by pád komunistické strany mohl znamenat konec jeho úřadu. A pro mnoho Čechů to bylo dlouho očekávané uzavření, rozloučení s minulostí.

„Nebudou“

Po volbách se plakát s tímto nápisem objevil u pomníku připomínajícího sametovou revoluci, která v Praze svrhla desítky let komunistické vlády.

Slogan znamená „už ne“ a pochází z nedávného satirického videa produkovaného dekomunistickou iniciativou „Dekomunizace“. Vedli kampaň za to, aby se voliči odvrátili od komunistické nástupnické strany.

Více než 30 let po pádu komunismu v České republice se Komunistická strana České republiky a Moravy (KSČM) ve volbách o minulém víkendu nedostala do parlamentu. Komunisté poprvé od druhé světové války nezískali ani jeden poslanecký mandát.

KSČM, která od roku 2018 neoficiálně podporovala končící koaliční vládu premiéra Andreje Babiše, získala jen 3,6 procenta hlasů, což je pod pětiprocentní hranicí potřebnou pro vstup do parlamentu.

Pro českou demokracii je to vysoce symbolický okamžik, protože KSČM nikdy neodmítla odkaz československé komunistické diktatury a nikdy se neomluvila za zločiny komunistického režimu.

Filip Kostelka
Přednášející na University of Essex

Krátce po vyhlášení výsledků voleb v sobotu večer oznámil rezignaci předseda strany Filip Vojtěch, který je ve funkci 16 let. Řekl také, že celý výkonný výbor strany také rezignuje, až se koncem tohoto měsíce bude konat mimořádný sjezd.

„Uvidíme, jak bude fungovat liberálně-konzervativní řešení vzniklé ve volbách ve prospěch občanů a jak dlouho budou lidem chybět levicové návrhy,“ řekl Filip v uslzeném rezignačním projevu po finalizaci výsledků voleb.

KSČM je přímým pokračovatelem komunistické strany, která v Československu vládla čtyři desetiletí a byla vystřídána při změně režimu. Od založení České republiky v roce 1993 se ve většině voleb obvykle umístila na třetím místě. Její hlasový podíl dosáhl svého vrcholu v roce 2008, kdy činil 18,5 procenta.

Výsledek komunistů v českých volbách
Výsledek komunistů v českých volbách

Výsledek komunistů v českých volbách

V parlamentních volbách z minulého týdne zkolabovala i středolevá sociální demokracie (ČSSD), která poprvé od vzniku Československa v roce 1918 nezískala poslanecký mandát.

K porážce dvou levicových stran a nejstarší politické formace navíc došlo spolu s triumfem centrismu: středopravá aliance SPOLU ve volbách překvapivě porazila vládnoucí stranu ANO.

Povolební tahanice se mohou táhnout měsíce, ale většina analytiků se domnívá, že Babišův pokus udržet premiérský post je odsouzen k záhubě a příští vládu sestaví SPOLU ve spolupráci s jinou aliancí.

Za nacistické okupace byla komunistická strana zakázána

V českých parlamentech vždy zasedali komunističtí představitelé, jedinou výjimkou byla šestiletá nacistická okupace Československa v letech 1939 až 1945.

Komunistická strana Československa (KSČ) byla založena v roce 1921 poté, co se krajně levicoví delegáti odtrhli od Československé sociálně demokratické dělnické strany. Střetli se kvůli otázce, zda se připojit k tehdy nově založené Komunistické internacionále, mezinárodní socialistické organizaci vedené Moskvou.

KSČ následovala návrhy svého komunistického patrona v Moskvě a ve všeobecných volbách v roce 1925 již získala druhé místo s téměř 13 % hlasů.

Mezi volbami v letech 1925 a 1935 komunisté nikdy nezískali méně než 10 % hlasů.

Československo bylo v roce 1939 napadeno nacistickým Německem, Slovensko se odtrhlo a vytvořilo si vlastní nacistický loutkový stát pod vedením klerofašisty Josefa Tisa. Česká území byla zařazena do nacisty vedeného Protektorátu Čechy a Morava.

Téměř nešťastná a hrozná odveta

Do čela protektorátu byl jmenován generál SS Reinhard Heydrich, architekt Křišťálové noci a jeden z hlavních organizátorů táborů smrti. Československá exilová vláda ve Spojeném království vyslala koncem roku 1941 do České republiky vrahy vycvičené britským Special Operations Executive (SOE), aby Heydricha zabili. Heydrich byl napaden 27. května 1942 v Praze. O několik dní později na následky zranění zemřel. Po atentátu se nacisté nespokojili se zabitím nebo dohnáním všech členů týmu a jejich pomocníků k sebevraždě v rozsáhlé operaci.

Hitler ve svém vzteku nařídil zajmout a popravit deset tisíc náhodně vybraných Čechů. Protože šlo o důležitou průmyslovou oblast pro německou armádu, podařilo se ji odradit a zahájili vyšetřování. Rozvědka omylem připoutala atentátníky k osadám Lidice a Ležáky. Všichni lidičtí muži a ženy ve věku od 14 do 84 let byli popraveni a všichni dospělí byli povražděni v Ležákách. Z Lidic byly ženy odvezeny do Ravensbrücku, jediného nacistického ženského tábora, kde byly ubytovány pouze ženy, část dětí byla vybrána na převýchovu, zbytek byl usmrcen v pojízdných plynových komorách v upravených nákladních automobilech a v Chelmnu smrt tábor.

Komunisté nebyli spojováni s nacistickými zločiny

Po zákazu a potlačení jejích členů se KSČ stala jednou z mála českých stran neposkvrněnou nařčením z kolaborace s nacisty. Jeho osudu velmi pomohla skutečnost, že Československo osvobodila sovětská vojska, která spěchala dosadit politiky KSČ do mocenských pozic.

Ve volbách v roce 1946, prvních poválečných volbách, skončili komunisté první s 31 % hlasů, což je nejvyšší podíl hlasů pro kteroukoli stranu v československých volbách.

Široce se věřilo, že jde o nejvyšší výsledek, kterého dosáhla jakákoli evropská komunistická strana ve svobodných a spravedlivých volbách.

Lidé umisťují svíčky u příležitosti 27. výročí zahájení sametové revoluce v Praze 17. listopadu 2016
Lidé umisťují svíčky u příležitosti 27. výročí zahájení sametové revoluce v Praze 17. listopadu 2016

Komunistická strana ČR nezanikla s komunismem

Klement Gottwald, vůdce KSČ, byl českým premiérem ve velké koalici od roku 1946 až do komunistického převratu v únoru 1948. Poté s podporou Moskvy odstranili své partnery, aby zcela centralizovali moc. To byl začátek více než čtyř desetiletí totalitní vlády komunistického režimu, který se zhroutil v listopadu 1989.

Ale konec komunismu v Československu – a zhroucení jeho sovětské podpory o dva roky později – neznamenaly konec komunistické strany. V československých volbách v roce 1990 se KSČ umístila na druhém místě s 13,6 procenty hlasů.

Po rozpadu Československa v roce 1993 se český komunistický kontingent znovu zformoval pod názvem KSČM a dokázal si udržet stabilní podporu. Až do minulého víkendu. Předtím získávala v parlamentních volbách více než 10 % hlasů.

Podle průzkumu Pew Research v roce 2019, k 30. výročí konce komunismu ve střední a východní Evropě, zhruba 16 % českých respondentů uvedlo, že nesouhlasí s přechodem na tržní ekonomiku po roce 1989, vyšší procento než v Polsku a v bývalém východním Německu. Asi 11 % Čechů uvedlo, že nesouhlasí s přechodem k vícestranické demokracii.

Před parlamentními volbami z minulého týdne většina průzkumů naznačovala, že pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do parlamentu nepřekročí pouze sociálně demokratická ČSSD, menší partner odcházející vlády premiéra Babiše.

Většina průzkumů předpovídala KSČM pokles hlasů, ale nikdo nečekal, že nezíská mandát.

Překvapením také bylo, že středopravá aliance SPOLU porazila Babišovu stranu ANO. Je pravda, že ve velmi těsném boji získali jen s necelými 30 000 hlasy více a ANO získalo v parlamentu mandát navíc.

SPOLU se už na vládnutí dohodla s aliancí na třetím místě, kterou letos založily Pirátská strana a Strana Starostů a nezávislých (STAN).

Očekává se však, že český prezident Miloš Zeman, který byl v neděli hospitalizován a údajně se léčí na jednotce intenzivní péče, jmenuje příštím premiérem současného premiéra Babiše.

Na druhou stranu je téměř jisté, že v parlamentu ztratí důvěru. Analytici se domnívají, že do vytvoření koaliční vlády mezi SPOLU a PIR-STAN lze očekávat ještě několik měsíců politických bojů.

Přišly střední strany

Kromě Babišovy porážky dopadly víkendové volby špatně i pro další strany. Podpora krajně pravicové Svobody a přímé demokracie (SPD) klesla o jeden procentní bod a ztratila dva poslanecké mandáty. Liberální Piráti, kteří vstoupili do hlasování jako třetí největší strana, získali v rámci spojenectví se STAN pouze čtyři mandáty.

Důvodů porážky KSČM je mnoho. Jedním z nich je výsledek strukturálních změn v české politice, řekl Kostelka. Od počátku 2010 se v české politice objevily nové populistické strany, které rychle nahradily starší strany jako KSČM a ČSSD.

Mladší voliče lákají spíše Zelení nebo liberální Piráti. Extremistické strany včetně krajně pravicové SPD se prosazují a přilákaly protestní voliče, kteří dříve podporovali komunisty.

„Voliči strany byli většinou starší lidé a nepodařilo se jí stát se relevantní pro nové voliče,“ řekl Filip Šebok z Asociace pro mezinárodní otázky, pražského think-tanku.

KSČM ve skutečnosti není stranou 21. století. Jeho oficiální twitterový účet má pouze 3 237 sledujících a jeho facebooková stránka má asi 15 000 sledujících.

KSČM se od svých kmenových voličů dočkala velké kritiky poté, co se v roce 2018 dohodla na neformální podpoře menšinové vlády Babiše, druhého nejbohatšího muže v zemi, který je léta obviňován z korupce.

Komunisté bývali neochvějně antiestablishmentovou stranou a rozhodně vystupovali proti kapitalismu a volnému trhu. Při jednání v roce 2018 Filip zdůrazňoval, že se nemluví o vládní koalici, ale že budou kabinet „tolerovat“. Do vlády nechtěli vstoupit mimo jiné proto, že jejich pozice se výrazně liší v zahraniční politice. Jsou například proti členství země v NATO.

Po vstupu do neoficiálního spojenectví s miliardářem Babišem v roce 2018 však byli politici KSČM kritizováni za to, že akceptují pohodlné úřady a příliš se přibližují moci.

Místopředsedou dolní komory parlamentu se stal dnes odcházející předseda strany Filip. Post předsedkyně rozpočtového výboru parlamentu získala bývalá místopředsedkyně strany Miloslava Vostrá. Celostátní vlnu protestů vyvolalo v březnu 2018 zvolení Zdenka Ondráčka předsedou výboru pro kontrolu ozbrojených složek české sněmovny. Tím se komunistický politik poprvé po změně režimu dostal do čela parlamentního výboru považovaného za důležitého z hlediska národní bezpečnosti.

Pomoc komunistů však byla pro Babišovu vládu velmi důležitá, neboť osud všech jejích zákonů závisel na tom, zda ji KSČM v parlamentu podpoří. Jejich podpora dala menšinové vládě většinu v dolní komoře.

Jako problém mohli voliči vidět i Filipa. Šéf volební kampaně strany Roman Roun ho obvinil z neúčasti na schůzích kampaně. „Pravděpodobně cítil, že to zvládne sám bez jakéhokoli tréninku,“ řekl Roun místním médiím po vyhlášení výsledků.

KSČM podpořila krajně pravicovou SPD, když požadovala referendum o členství v EU a NATO. Zahraničněpolitický program strany chce ze země udělat spojence Číny a Ruska, což většina českých voličů odmítá. Podle průzkumu Pew Research z roku 2019 má 57 procent Čechů negativní názor na Čínu, což je jedna z nejvyšších hodnot v Evropě.

Je zajímavé, že prezident Zeman, který byl až do svého vyloučení v roce 1970 sám členem KSČ (nebyl dostatečně „rudý“ a kritizoval systém), je jedním z největších mecenášů Ruska a Číny. I když vláda země a veřejné mínění stojí na opačné straně.

Zatím není rozhodnuto, zda současný odchod z parlamentu znamená konec komunismu v politice. „Máme důvod očekávat, že se strana už nikdy nevrátí do parlamentu,“ domnívá se Kostelka.

Podle Seboka se ale objevují návrhy, že by se KSČM měla reformovat a více se tak přimknout k (extrémně) levicovým stranám západní Evropy, případně se dokonce pokusit o spolupráci se sociálně demokratickou ČSSD, stranou, která pro poprvé ve své historii nevstoupil do českého parlamentu.

„Asi jediná schůdná cesta do budoucna je nějaká spolupráce s ostatními levicovými stranami. K tomu by se však strana určitě musela zbavit nálepky komunistické,“ dodal.

Situaci zhoršuje i to, že straně budou chybět peníze i kvůli nízkému podílu hlasů, protože stát uděluje podporu politickým stranám v závislosti na počtu hlasů.

České noviny uvádějí, že KSČM dostane v letech 2021 až 2024 zhruba 1,9 milionu eur, po volbách v roce 2017 to bylo 5,2 milionu eur.

Mnozí věří, že europoslankyně Kateřina Konečná bude zvolena novou předsedkyní KSČM na mimořádném sjezdu strany ještě tento měsíc.

„Jsem připraven okamžitě pracovat se svým týmem na tom, aby se tento hrozný výsledek stal odrazovým můstkem,“ řekl podle místních médií po oznámení výsledků voleb.

Tento volební výsledek podle Konečné ještě nestlačil komunistickou stranu ČR do „propasti dějin“.