Celkové daňové zatížení na Slovensku činí až 61 %

Slovenská vláda chystá změny v daních, z nichž několik bude znamenat, že lidé sáhnou hlouběji do svých peněženek. Jsou ekonomicky nezdůvodnitelné a neomluvitelné, zejména v kontextu již dnes nadměrného daňového břemene.

Celkové daňové zatížení totiž dosáhlo v loňském roce až 61,1% z průměrné odměny patřící zaměstnanci. Den daňového odlehčení na Slovensku tak letos připadl na dnes – 24. srpna. Je to den, kdy slovenský pracující s průměrnou mzdou začíná vydělávat na sebe a ne na daně.

Podle aktuálně zveřejněných výsledků propočtů European Investment Centre (EIC) a Konzervativního institutu MR Štefánika (KI) dosáhlo celkové daňové zatížení slovenského občana v roce 2015 až 61,1% z průměrné hrubé odměny patřící zaměstnanci ( více zde ).

Celkové daňové zatížení na Slovensku činí až 61 %
Celkové daňové zatížení na Slovensku činí až 61 %

Zaměstnanci s průměrnou hrubou mzdou (883 eur na měsíc) tak po zaplacení všech daní zbývá pouze 38,9 % nákladů práce (odpovídajících téměř 1 230 eur), tedy 478,5 eur na měsíc ( graf zde ).

„ Nadměrné břemeno poplatníků na Slovensku výrazně odebírá z jejich vlastnictví, deformuje alokaci zdrojů a uměle mění a omezuje ekonomická rozhodnutí lidí a ve velké míře snižuje jejich disponibilní finanční prostředky, úspory, investice, spotřebu, podnikání, produktivní zaměstnávání a prosperitu,“ upozorňuje ředitel a ekonom KI Peter Gonda a dodává: „ Další zvýšení již tak nadměrného daňového břemene by ještě více poškodilo obyvatele, podnikatelské subjekty a celkově ekonomické prostředí. Jakékoli záměry vlády zvyšovat daně nebo zavádět nové daně, ať už například daň z dividend nebo odvod z pojistného v neživotním pojištění, jsou proto ekonomicky neobhajitelné a neomluvitelné.“

Z „koláče“ průměrné odměny patřící zaměstnanci na Slovensku odkrojili v roce 2015:

  • sociální a zdravotní odvody téměř 35 %,
  • daň z příjmů fyzických osob 6,1 %,
  • DPH 9,1%,
  • spotřební daně 3,4 %,
  • jiné daně 7,6 % a
  • zůstatek peněz zaměstnance s průměrnou mzdou činil pouze necelých 39% ( graf TU ).

V loňském roce byl nejvíce zdaněn příjem poplatníka (71,5 % z celkových daní), poté spotřeba, majetek a podnikání. Mezi příjemci těchto vynucením získaných plateb nejvíce nabyl stát, včetně fondů sociálního zabezpečení (81,6 % z daní), následně obce a VÚC dohromady, soukromé společnosti a nakonec EU.

„ Soukromé společnosti inkasují až 7 % z celkových daní. Další parazitující společnosti najdeme na výdajové straně rozpočtu. Minimální odhad je 15 %. Skutečné odlehčení občanů bude možné pouze změnou politického systému, nikoli střídáním vlád,“ uvádí předseda představenstva EIC Roman Scherhaufer .

„ Pokud by vláda chtěla skutečně finančně pomoci lidem a přispět k rozproudění podnikání, k vyšší produktivní zaměstnanosti a prosperitě, tak by měla zmenšovat veřejné výdaje a veřejný dluh, hospodařit vyrovnaně nebo přebytkově s veřejnými financemi, deregulovat a snižovat daně a celkové daňové zatížení občanů, připomíná Peter Gonda .

Stručně o metodice výpočtu celkového daňového zatížení na Slovensku

Daní se de facto rozumí jakákoli administrativně vynucená platba veřejnému nebo soukromému subjektu , zejména sociální a zdravotní odvody, daň z příjmů fyzických osob, spotřební daně, distribuční daně při síťových odvětvích, DPH, poplatky placené veřejné správě a společnostem s účastí státu nebo samosprávy, majetkové daně a také clo, poplatky, odvody a jiné daně podnikatelů, které prostřednictvím vyšších cen zboží a služeb zvyšují náklady spotřebitelů, včetně zaměstnanců.

Celkové daňové zatížení vyjadřuje podíl všech významných daní v jejich ekonomické podstatě z průměrné hrubé odměny patřící zaměstnanci (průměrných nákladů práce). Takové celkové daňové zatížení poskytuje lidem přehled, kolik jich stojí správa, provoz a ingerence celého veřejného sektoru.