Vodní funkce lesa – voda v půdě

funkce lesa 4
funkce lesa 4

Čtvrtou vodní funkcí lesa je zádržnost vody v půdě. Když voda naprší na beton, tak okamžitě steče, či se odpaří. Naprší-li však voda na vegetaci, zpomalí se její dopad, postupně vsákne do podloží a zastíněna se v něm uloží. Vegetace ji pije, mění ve svá těla a skrze ně postupně odpařuje. Čím je vegetace hustší a různorodější, tím hlubší a různorodější je její kořenový systém a tím vyšší je organický podíl v půdě. A k čemu je to dobré? Déšť vyplní nadýchanou vzdušnou složku půdy, napojí se na složku organickou a skrze organická těla postupně odchází do vzduchu. V době dešťů taková půda pojme až polovinu svého objemu vody. Voda se do vzduchu vrátí skrze rostlinná těla, čímž reguluje jak vzdušnou vlhkost, tak teplotu. Jde o proces, který má tendenci (bez našeho zásahu) zvyšovat kvalitu. Prosperující, různorodá vegetace vytváří v různou dobu (!) opadající různorodý (!) opad. Tím vzniká půdní pokryv, který se (opět zdůrazňuji) díky své různorodosti mění v kompostovou vrstvu nové půdy (i zahradní kompost tvoříme vrstvením různorodého a v různém čase pokládaného materiálu, který potom provzdušňujeme /v přírodě to dělá zvěř, hmyz, bakterie/). Tato nová, organicky bohatá vrstva půdy pojme stále větší množství vody a živí stále větší množství nadzemního i podzemního života. A pozor, ten svou půdu nenechá ležet ladem, ale svým dílem ji zúrodňuje a obdělává. Stromy s kůlovitými kořeny (třeba dub) „ryjí“ půdu do hloubky, zatímco stromy s kořeny vějířovými (smrk) půdu ji provětrávají a spojují na povrchu. Borůvky, či brusinky regulují půdní kyselost, zvěř půdu přehrabuje a hnojí, žížaly ji provzdušňuje atd. A to vše dohromady zvyšuje jak kvalitu půdy, tak její vodozádržnost. Proto – předpokladem vody v půdě je různorodý život na půdě…