Peter Kerecman: Kapitoly z dějin advokacie na Slovensku. Košice, Penélope 2005 stran, 400

Tato historicky první monografie košického advokáta JUDr. Petra Kerecmana, PhD. byla odborné veřejnosti představena na konferenci o dějinách advokacie, která se konala v listopadu 2005 v Kutné Hoře. Kniha mapuje sté v dějinách advokátů, počínaje rokem 1848 a konče rokem 1948.

Kromě dějinných faktů a jiných zajímavostí nám v ní autor nabízí přehlednou periodizaci dějin právní úpravy advokacie na Slovensku a na území Podkarpatské Rusi. Historickým mezníkem vývoje advokacie byl revoluční rok 1848, kterému předcházela strohá a značně neúplná úprava vztahů mezi advokáty. Po něm následovaly roky 1848 až 1874 poznamenáno Bachových absolutismem a zaváděním rakouského právního řádu, ale i pádem absolutismu a obnovením původního uherského právního řádu. Třetí období je ohraničeno přijetím uherského advokátního řádu v roce 1874, který platil až do roku 1948. Období let 1948 až 1989 autor nazývá obdobím „socialistické advokacie“, které po roce 1989 vystřídalo období „svobodné advokacie“. Podrobněji se autor věnuje právě druhé a třetí periodě.

Jak již bylo zmíněno, historický exkurz začíná revolučním rokem 1848. V tomto období se advokáti na našem území při výkonu své činnosti řídili provizorním advokátním řádem z roku 1849. V roce 1852 byl vydán pro území Uherska císařský patent, kterým byl předepsán Advokátní řád pro Uhersko, Chorvatsko, Slavonski, Důl Temešský a Vojvodství Srbské a který – stejně jako předchozí normy – založeno jednak Numerus clausus advokátů. Císařský patent platil až do pádu absolutismu v roce 1859 a po něm následovalo vydání „Dočasných právních pravidel“ přijatých judexkuriální konferencí v roce 1961. První kapitola knihy končí uvedením některých významných advokátů své doby, působících před rokem 1874. Za zmínku stojí např. Alexander Boleslavín horský, zakladatel spolku štúrovské mládeže známé pod názvem Vzájemnost nebo Ján Francisci, který – stejně jako horský – spolupracoval se Štúra.

Rozsahem větší druhá kapitola zachycuje přijetí nového uherského advokátního řádu v roce 1874, který na našem území platil až do roku 1948. Tento předpis byl nejen základním pramenem advokátního práva, ale udržel se i po převratných společenských změnách. Přežil nejen trvání a zánik Rakousko-uherské monarchie, ale i vznik samostatného Československa a také existenci Slovenského státu. Každá z historických událostí přinesla zásadní změny a poznamenala fungování advokacie na našem území.

Advokátů – současníků nesporně zaujmou části o odměňování jejich kolegů v minulosti, nebo jak byla řešena otázka odpovědnosti advokáta, případně zajímavosti o nošení předepsaného úboru advokáty před soudem, což byla i před nedávnem živě diskutované téma mezi advokáty. Noví adepti advokacie se dozví jaké bylo postavení advokátních kandidátů (advokátních koncipientů) a jakými úskalími museli v minulosti projít jejich kolegové při získávání advokátní licence. Z tohoto období se nejvýznamnější do historie advokacie, ale také do národní historie, zapsali advokáti jako Pavol Országh Hviezdoslav, Janko Král, Janko Jesenský, Štefan Marko Daxner a mnozí jiní.

Najprajnejším obdobím v dějinách slovenské advokacie byl vznik samostatné Československé republiky. Bylo to zároveň období plné zásadních změn, přičemž advokátky jistě zaujme fakt, že od roku 1922 advokacii prováděli i ženy.

Na druhé straně dobou temna české advokacie bylo období Slovenského státu, poznamenané politickou a náboženskou diskriminací advokátů tak ve společenském, tak profesním životě.

V závěru knihy se také dočteme o úpravě činnosti advokátů v poválečném období až do přijetí prvního socialistického zákona o advokacii. Monografie, kromě textové části, obsahuje také obrazovou přílohu, která celý text vhodně doplňuje a ilustruje.

Činnost advokátů nelze docela dobře hodnotit bez znalosti jejich historie, jakož i znalosti dějinných událostí, na pozadí kterých se celý advokátní stav formoval. V tomto směru publikace potěší nejen právníků, ale určitě obohatí i milovníky historie, přičemž zaujme nejen svým obsahem, ale i příjemným vzhledem.

JUDr. Renáta Miščíková, LL.M.
Katedra občanského práva
Univerzita Pavla Jozefa Šafárika v Košicích
právnická fakulta