Afričtí státníci se odvažují říct NE nevýhodným čínským půjčkám

Angažovanost a moc Číny v Africe za posledních dvacet let nebývale vzrostly. ČLR je dnes největším obchodním partnerem Afriky, a zároveň také hlavním věřitelem. Jak uvádí China-Africa Research Initiative, africké státy dluží Číně na půjčkách 130 miliard USD.

Ambiciózními projekty si Peking získává politické body u afrických vůdců, kterým vyhovuje, že příliv financí není podmíněn otravnými podmínkami, jako rentabilita projektu, dodržování lidských práv, politické reformy nebo boj s korupcí.

Ne vždy se však snahy čínského režimu setkávají s úspěchem. V posledních letech došlo ke zrušení několika velkých projektů protlačovaných Čínou, které afričtí státníci vyhodnotili jako nevýhodné.

Afričtí státníci se odvažují říct NE nevýhodným čínským půjčkám
Afričtí státníci se odvažují říct NE nevýhodným čínským půjčkám

Dluhová past

Čína spustila v roce 2013 ambiciózní iniciativu Nové hedvábné stezky (anglicky One Belt, One Road), což má být podle čínské propagandy globální strategie, jak zlepšit zaostalost rozvojových ekonomik a zvýšit životní úroveň řadových obyvatel.

Kritici ovšem poukazují na to, že stezka je způsobem, jak si uzurpovat globální dominanci a zvýšit ekonomický vliv. Západní velmoci tomuto modelu říkají „dluhová diplomacie“ nebo „diplomacie dluhové pasti“ a ta spočívá v poskytování úvěrů na rozvojové projekty v daných státech za často nevýhodných podmínek.

Typické je, že projekt je naplánován a realizován čínskými firmami, které si přivezou vlastní pracovníky z Číny, to všechno za peníze vypůjčené od čínských bank. V momentě, kdy partnerská země není schopna závratnou půjčku splácet, Čína dokončený projekt zabaví a spravuje sama.

Zářným příkladem je přístav Hambantota na Srí Lance postavený z čínských financí za 1,1 miliardy USD. Místní vláda nebyla schopna dluh splácet a byla nucena přístav pronajmout bezplatně na 99 let čínské státní společnosti, která jej postavila.

Obrat v Tanzanii

Stejného osudu se zřejmě obával tanzanijský prezident John Magufuli, který po nástupu do úřadu oznámil, že zruší stavbu přístavu v Bagamoyo, pokud čínský investor, státní firma China Merchants Holdings International, nebude souhlasit s novými podmínkami projektu.

Přístav v Bagamoyo měl být největším hlubinným přístavem ve východní Africe, významem přesahující přístav v keňské Mombase. Smlouvu o půjčce v hodnotě 10 miliard USD podepsal Magufuliho předchůdce Jakaya Kikwete v roce 2015, krátce před nástupem nového prezidenta do funkce.

Magufuli označil podmínky půjčky za „tvrdé“ a „vykořisťující“ a odmítl v projektu pokračovat, pokud se ujednání smlouvy nepřehodnotí. Vyjednávání se táhlo několik let, až v říjnu 2019 dostala Čína nůž na krk – buď přijmete naše návrhy, nebo od projektu upusťte.

Tanzanie chce, aby čínský investor dostal přístav do pronájmu pouze na 33 let místo Čínou navrhovaných 99 let. Zároveň vláda zamítla žádost firmy, aby se jí dostaly daňové prázdniny, aby dostávala vodu a elektřinu za zvýhodněné ceny nebo aby si podnikání v přístavu a okolí spravovala sama bez zásahů tanzanijské vlády.

Magufuli dal také jasně najevo, že nesouhlasí s další klauzulí ve smlouvě, a to, že Tanzanie nesmí na svém pobřeží stavět či modernizovat žádné přístavy, které by Bagamoyu konkurovaly.